Lidé se od zvířat liší i pestrostí sexu

Snad největší různorodost však panuje v lidské sexuální aktivitě. I když se na první pohled jeví jako činnost značně uniformní. Všichni se přece rozmnožujeme známým způsobem pohlavním.

Soulož představuje neustále se opakující frikční pohyby sem a tam. Dokonce i tak zvaná milostná předehra má často charakter stereotypního rituálu, při kterém se dotýkáme předem zmapovaných erotogenních zón.

Jenom občas probleskne na veřejnost nějaká ta excentrická libůstka či zvláštnůstka. Například když na nějakého známého politika praskne nevěra. Skandál díky novinářům propukne naplno a vyjde najevo třeba to, že při intimních hrátkách používal místo vibrátoru havajský doutník, naštěstí ne hořící.

Živočišný druh Homo sapiens se od svých zvířecích bratrů neliší jen schopností abstraktního myšlení, cílevědomou prací a strachem ze smrti. Ale také různorodostí sexuálních praktik. Když vědci v USA vybídli několik desítek žen, aby jim předvedly onanii (samozřejmě za peníze, jak jinak!), nenašly se ani dvě, které by to dělaly naprosto stejně. A co teprve takové libůstky jako náznaky sadomasochismu. Záliba v neobvyklých sexuálních polohách, nebo třeba i ten doutníkový sex!

Všechno je možno považovat ještě za normální, pokud to účastníkům neublíží a pokud to dělají dobrovolně.

Výše uvedené skutečnosti mluví jednoznačně pro to, že je důležité nalézt vhodný sexuální protějšek.

Právě ta různorodost lidských sexuálních zájmů a praktik vytváří potřebu nalézt partnera nebo partnerku se stejnou potřebou či zálibou.

Nepřeberné množství kuchařských knih svědčí o tom, že na rozdíl od ostatních živočichů dokáže člověk využívat v přípravě své potravy různých rafinovaností kulinářského umění.

Trpělivé hledání člověka podobných sexuálních zálib je pak vypátrání toho nejlepšího kuchařského předpisu. Samozřejmě v jídle i v sexu je zapotřebí určité míry. Abychom si na těch dobrotách mohli skutečně pochutnat. A hlavně pozor na přejedení. Ať nám z nemírného požívání a míchání lahůdek není nakonec špatně!