Článek
Ve skutečnosti má lidské chování podobné motivy jako u jednodušších živočichů. Lidé se snaží o uspokojení základních biologických, psychologických a sociálních potřeb. Druhou stranou této mince je pak jejich snaha vyhnout se bolesti, ztrátám, zklamání a dalším negativním pocitům.
Získání sexuálního partnera nebo partnerky a zajištění vzájemné blízkosti nepředstavuje samozřejmě absolutní prioritu. Důležitějším motivem jednání je zajistit péči o potomstvo a hned potom odstranit podněty ohrožující život jedince samotného. Proto je dosažení těchto cílů spojené s pocitem prožívaného blaha. Chemie našeho mozku způsobí, že se při dosažení orgasmu uvolňují stejné látky, jako když spořádáme slušnou porci oblíbeného jídla.
Prastará lidová moudrost však učí, že skutečného uspokojení můžeme dosáhnout jenom díky překonávání překážek. Je k tomu třeba vynaložit určité fyzické nebo duševní úsilí.
Bez překonávání překážek můžeme dosáhnout slasti, ne štěstí
Vzpomeňte jenom na pohádky, ve kterých musel princ nejdříve splnit tři úkoly na první pohled nesplnitelné. Teprve potom dostal za odměnu vytouženou princeznu a půl království.
Je typické, že se lidé vždycky snažili tyto úkoly nějak ošidit a dosáhnout kýženého blaha bez vynaložení námahy. Hledali různé zkratkovité cesty vedoucí k potěšení. Slavný etolog Konrad Lorenz však říká, že bez vytrvalého překonávání nepříjemných překážek můžeme dosáhnout nanejvýš slasti, nikoliv však radosti a štěstí.
Přesto si lidé s chutí dopřávají požitky. Posedlost sexem, čokoládou, drogami nebo ryčnou hudbou patří k osvědčeným zdrojům potěšení a slasti. Uspokojení z dobrého oběda stejně jako dosažení orgasmu uvolňuje v mozku takzvaný dopaminový přenos. Další mozkové hormony pak mají na svědomí naši rozkoš. A nejen to.
Měli bychom se vzdát snadných cest ke štěstí
Mnozí z nás řeší své každodenní problémy pomocí vyspělého farmaceutického průmyslu. Za pomoci různých preparátů se mohou uklidňovat, uspávat, probouzet, dosahovat erekce a orgasmu, jíst nebo taky nejíst.
Mezi tyto umělé prostředky lze počítat i různé mystické cesty, které nabízejí představitelé různých náboženství a sekt. Výše uvedené chemické látky však v mozku uvolňuje také náboženské vytržení, vášnivá modlitba nebo bohoslužebné rituály.
Jaké z toho plyne poučení? Odmítání všech požitků je nesmyslné a boj proti různým zdrojům potěšení pošetilý. Měli bychom se však vzdát cest, díky kterým dosáhneme krátkodobé požitky nepřirozeně snadno. Třeba pomocí drog. Moudrý člověk ví, že štěstí spočívá v umírněnosti a právě v tom, že příjemných pocitů nedosahujeme lehko. To samozřejmě není v harmonii se současným konzumním stylem života. Chceme však opravdu chvilkové potěšení, nebo raději dlouhodobé štěstí?