Článek
Nevěra žen je stále ještě hodně společenským tabu. Hříšnice o ní moc nemluví, a když, tak šeptem. Pokud ji přiznají, vidí nevěru jako důsledek psychického týrání manželem nebo podobného příkoří.
Nikdy ji neodsuzují, a když, tak jen v souvislosti s výrazně mladšími sokyněmi. My, ženy, se tváříme jako bytosti od přírody monogamní. Jestliže si začneme něco mimo manželství, je to proto, že nás vlastní muži nedokážou udělat šťastnými. Zato chlapi nám dovedou být nevěrní, i když jim doma děláme pomyšlení. Napadá mě, s kým nám jsou vlastně ti muži nevěrní, když ne právě s námi, ženami?
Podle průzkumů Institutu partnerských vztahů měla více než polovina žen v uplynulých dvou měsících živé sexuální fantazie s jiným mužem, než je jejich partner. Naše mysl nás pomocí fantazií, snů a rozličných myšlenek připravuje na věci uskutečnitelné i neuskutečnitelné. Někdy dokáže změnit naše chování podle našich tužeb, když se naskytne ta neopakovatelná chvíle zakázané příležitosti.
Známá mi vyprávěla, jak jela s mužem do servisu vyměnit pneumatiky. Jeho vedoucí byl dlouholetý přítel manžela a její milenec. Dával jí najevo, že po ní touží a připadá mu strašně sexy. Během výměny pneumatik, a za zády manžela, dokázal na jejích bělostných kalhotách vytvořit ornament černých rukou. Na zadečku i na předečku.
Jiná vdaná žena mi vyprávěla o několikahodinové masáži. Rozjitřila její tělo tak, že jí připadalo, jako by doteky milence byly žhavé. Orgasmus, který prožila, se jí zdál nepopsatelný. A měla pravdu.
Orgasmus s milencem
Výzkumy potvrzují, že s milencem mají ženy větší šanci na prožití orgasmu než se stálým, už unaveným partnerem. Vyvolává v nich pocit výjimečnosti. Dává jim najevo, jak mu připadají zajímavé, důležité a inteligentní. Ale hlavně v nich budí pocit, že jsou krásné, žádané a sexy. Ach, ti muži!
Z jedné zajímavé studie vyplynulo, že si samičky vybírají pro zálety samce, kteří zastávají vůdčí postavení, mají pravidelnější rysy, jsou fyzicky atraktivní a také ženatí. Čím je ale samec atraktivnější, tím je méně pozorným otcem.
A tak vlaštovky, kterých se tato studie týkala, setrvávají v páru, ale zhruba jedna třetina novorozeňat se rodí jako důsledek cizoložného dobrodružství. Také u lidí má přibližně 20 procent novorozeňat zapsaného v rodném listě jiného otce, než odpovídá jejich DNA.
Že by vlaštovky a lidé měli něco společného? Od žen často slýcháme: kvalitní muži jsou ženatí nebo zadaní. Když se vlaštovky zjara vrátí na hnízdiště, bývají všichni ideální samečci mnohdy také zadaní. Nejlepší taktikou je pak vdát se za průměrného samečka nebo za toho s nejlepším místem pro stavbu hnízda. A začít si s geneticky dokonalejším sousedem.
Z hlediska samečků pak není co řešit. Cizoložníci mají více mláďat a o to v přírodě jde. O přežití genů. Vlaštovkám k tomu nic říkat nelze, zato ženám ano: „Máte-li doma pana Božského, na nevěru zapomeňte a jen sněte!“
