Láska a její vedlejší účinky na lidské zdraví

Zmírňuje bolest, snižuje hladinu krevního tlaku, odstraňuje stres, a především má pozitivní vliv na naši psychiku. O zdravotních výhodách lásky asi většina z nás slyšela.

Málokdo ale ví, že láska má i několik vedlejších účinků, které mohou na našem zdraví napáchat více škody než užitku.

Pocit zamilovanosti spouští v mozku koktejl hormonů, který má povětšinou uklidňující charakter. Například oxytocin, přezdívaný jako hormon lásky, se uvolňuje během fyzického kontaktu s partnerem a dokáže si hravě poradit se stresem a úzkostí. Zároveň se ale v zamilovaném těle uvolňuje stresový hormon kortizol.

Studie s názvem Hormonální změny během zamilovanosti zjistila, že čerstvě zamilovaní lidé mají v těle vyšší hladinu kortizolu než osoby, které jsou ve vztahu více jak půl roku. Podle vědců je zvýšená hladina kortizolu dána tím, že zamilované osoby zažívají stresové okamžiky spojené s navazováním nového vztahu.

„Vysoká hladina kortizolu může narušit imunitní systém a vést k většímu riziku infekce. Dále se zvyšuje pravděpodobnost vzniku hypertenze a cukrovky 2. typu. Nadměrné množství kortizolu také může ohrozit funkci mozku a zhoršit paměť,“ říká Ana Sandoiuová pro Medical News Today.

Pojem limerence poprvé představila psycholožka Dorothy Tennovová v roce 1979, a to ve své knize Love and Limerence. Mnozí se domnívají, že limerence je synonymem zamilovanosti, avšak opak je pravdou.

Zatímco zamilovaní lidé si přejí, aby jejich láska byla dobrovolně opětována po emocionální i sexuální stránce, limerent touží po emocionální zpětné vazbě. Jeho tužby jsou natolik silné, že si pozornost partnera snaží vydobýt jakýmkoliv způsobem.

Dorothy Tennovová sepsala několik základních ukazatelů, které poodhalí, že se zamilovanost zvrhla v limerenci. Psycholožka zdůrazňuje například intenzivní strach z odmítnutí, závislost na činech milované osoby, bolest hrudníku při silné nejistotě, akutní touhu po vzájemnosti či zdůrazňování pozitivních schopností milované osoby.

Limerence tedy častokrát představuje závislost na druhém člověku, která může vést až k tragickým koncům. Dorothy Tennovová zmiňuje, že ve vážných případech může limerence skončit i sebevraždou.

Z neurologického hlediska dokáže zamilovanost aktivovat stejné mozkové mechanismy a obvody jako u klasické závislosti. To potvrzuje i studie provedená biologickou antropoložkou Helen Fisherovou na University of Indiana.

Do experimentu bylo zapojeno patnáct nešťastně zamilovaných jedinců, kterým vědci následně ukázali fotografie lidí, kteří jim zlomili srdce. Ze studie vyšlo najevo, že účastníci při pohledu na fotografii měli zvýšenou mozkovou aktivitu v oblastech, které souvisejí se závislostí na kokainu. Důsledkem jsou „výkyvy nálad, touha, posedlost, nutkání, zkreslení reality, emoční závislost, změny osobnosti, riskování a ztráta sebeovládání”, říká Fisherová.

Přesto všechno se nebojte lásce zcela oddat. Myslete na to, že pozitivních účinků lásky na lidské zdraví je o poznání více než těch negativních.