Článek
Každá žena by si měla uvědomit, že pokud chce zůstat skvělou matkou, ale i partnerkou, nesmí zapomínat na touhy, potřeby i zájmy nejen u sebe, ale i u partnera. Chůva i prarodiče se nejen o děti dobře postarají, zároveň je obohatí i o další životní zkušenosti. Nikde není napsáno, že maminka musí být se svými dětmi 24 hodin denně.
Podle průzkumu společnosti Procter & Gamble s tím má ale hodně žen problémy. Pro většinu z nich se stává dítě tím nejdůležitějším v jejich životě a pro třetinu z nich je velmi složité najít si čas i na něco jiného než na dítě. V touze stát se dokonalou matkou zapomínají na ostatní členy rodiny.
Přehnaná péče o dítě neprospívá vztahům ani samotnému dítěti
Přehnanou péčí o potomka si matka vědomě pěstuje nezdravou fixaci na dítě. Z dítěte si v takových případech vytvoří v podstatě svého partnera.
„Je hodně matek, které si i v manželství uzurpují dítě jen pro sebe, a když je větší, uzavírají s ním pevnou koalici, do které ale otec nepatří. Ten je psychologicky vně jejich společenství,“ vysvětluje psycholožka Alice Vondrová.
Z dcery si pak takové matky vytvoří jakousi kamarádku a společnici, v některých případech dokonce důvěrnici. Často jsou tyto holčičky informované o vztahu matky s otcem nebo o jejich mimomanželských vztazích, zkrátka o věcech, které dítě vůbec nemá vědět.
Varující je, že matka pak vnímá svou dceru jako sobě rovnou. „Samozřejmě rodič nikdy nemá být rovnocenný s dítětem,“ upozorňuje Vondrová.
Syn má pak u takových matek roli odlišnou. Je povýšen do role muže v rodině, čímž jakoby diskvalifikuje otce. Což je samozřejmě také špatně, jelikož matky začnou časem i na chlapce klást nároky, které k jejich věku ani postavení v rodině nepatří.
Dítě není věc ani domácí mazlíček. Je to malá lidská bytost, která má mít možnost se zdravě vyvíjet a rozvíjet.
„Zralá žena a matka si je vědoma toho, že má dítě ve svém životě jen na čas půjčené a že splní svou roli, když se jí povede dítě vychovat v dospělého a samostatného člověka. To by měl být cíl každého rodiče. Matka, která je sama dospělá a která toto chápe, postupně své dítě uvolňuje a vede k samostatnosti,“ dodává Vondrová.
Oběť, která štěstí nepřináší ani samotným matkám
Obětovat svůj život dětem se může zdát na první pohled správné, ale štěstí to většině žen nepřinese. Dost často se tyto ženy dostávají do depresí a trpí úzkostmi. Navíc velmi záhy začne selhávat i jejich partnerství. Když muži rovnou neodejdou, pak jsou dost často nevěrní.
Pokud vztah začne být na úkor dětí ochuzen o intimnosti, možnosti si o samotě povídat, sdílet i jiné radosti kromě rodičovství, pak partneři přestanou být nejen milenci, ale i přáteli. Ke vzájemnému odcizení stačí opravdu málo. A šance na nápravu je minimální.
Fixace na dítě se pak znovu ukáže v čase, kdy potomek dospěje a bude chtít odejít z domova. U patologických vztahů se obvykle matkám hroutí svět.
