Článek
„Vedra mají obecně tlumivý efekt, zvlášť pokud jsou dlouhá, jako uplynulých čtrnáct dní. Trochu překvapivě to však takto fungovalo jen u mužů. Ženy na individuálních sezeních se naopak uvolnily,“ popsala svou praxi z uplynulých dnů sex koučka Julie Gaia Poupětová.
„Horko u žen odbouralo stud a přineslo chuť objevovat něco nového. Byly vláčnější a otevřenější. Naopak při párových sezeních nebylo nic s muži,“ dodala Poupětová. „Hlavně v dlouhodobých vztazích muži ve vedrech otupují a leniví. V horku prostě nemají chuť na sex.“
Už v neděli se začalo ochlazovat a poslední dny se koukáme na zataženou oblohu a to, co na nás z ní padá. Kdo by však čekal happy end a noci plné intimních radovánek, bude zklamán.
Za nezájem mohlo pivo
„Se snížením tlaku, deštěm a zataženou oblohou však přichází jiná ospalost, jiný druh lenivosti. I když muži už zase chtějí, ženy, které byly předtím plné chuti na sex, bolí z tohoto počasí hlava a jsou unavené,“ komentovala chování klientů ve své praxi Poupětová.
Podle psychologa Karla Humhala za mužskou nechutí ve vedrech může pivo. „Reakce a chutě jsou individuální, tak jak je to u všeho, ale i já jsem opravdu nedávno řešil problém s párem, kde tu řekněme brzdu představoval muž. Myslím si, že čím je větší vedro, mají muži větší chuť na pivo a to pak bere chuť na náročnější aktivity a energii vůbec,“ konstatoval Humhal lenivost mužů, když je dlouho až příliš horko.
Dovede-li se to do extrémů, příroda to pánům vrátí zpátky. „Když někdo konzumuje pivo nebo jiný alkohol nad míru, může u něj dojít k zásadnímu zpomalení spermií. Takže nejenže postupně ztrácí chuť, ale v dlouhodobém důsledku i funkčnost,“ varoval psycholog.
Do práce ani nedošli
Ochlazení jednoznačně vrátilo barvu do obličejů ustaraných zaměstnavatelů, kteří uplynulé dny bojovali s nízkou produktivitou a s nulovými výsledky svých zaměstnanců a podřízených.
„Během uplynulého tropického období se na mne obracelo mnoho zaměstnavatelů se zoufalými dotazy, kdy už ta horka skončí. Dokonce se se mnou i radili, zda mají zaměstnancům, pokud teploty vystoupají nad třicet stupňů, zkrátit úvazek,“ prozradila redakci oblíbená meteoroložka Dagmar Honsová.
„Lidé se zajímali, kdy jsou povinni zaměstnavatelé dávat nápoje, zda to bude mít kýžený efekt nebo jestli by pomohlo, kdyby podřízeným změnili pracovní dobu. Že by nastupovali například ráno na pátou a v poledne měli dlouhé volno,“ dodala Honsová.
„Našli se i lidé, kteří mi volali pravidelně, aby měli jistotu, jak bude další den, protože z teplot měli motolice. Jedna paní si tak po informaci, že bude nad třicet, dokonce vždy brala dovolenou a zůstávala doma,“ doplnila meteoroložka z Meteopressu.
Odborníci na lidskou psychiku vysvětlují změny v chování v tropických podmínkách, na které nejsou našinci zvyklí, nutností ochlazování organismu.
Horkem trpěl i mozek
„Dlouhodobé vysoké teploty organismus značně vyčerpávají, dostavuje se proto únava a kvůli ní bývají lidé podráždění a mohou se tak dostávat častěji než obvykle do konfliktů. Objevuje se také zhoršená koncentrace. Dehydratace má velký vliv, trpí při ní všechny orgány, včetně mozku,“ řekla Tamara Svrčková, psycholožka z pražského Dobrovolnického centra Protěž.
Zahraniční odborníci jdou ještě dál. „Tělo má příliš mnoho práce s ochlazováním, takže odsává krev z různých orgánů, jako sleziny, jater a mozku. Když nemá mozek dostatek kyslíku, lidé jsou pak také častěji agresivní,“ vysvětlil doktor psychologie Franz Nechtelberger v rozhovoru pro rakouský deník Kurier.
Ještě horší situace pak nastává u teplot, které se vyšplhají nad 37 °C, což jsme též v posledních dnech zažili. „V tu chvíli teplota okolí převyšuje průměrnou teplotu lidského těla. Vše nad sedmatřicet stupňů už je horečka a každý ví, že když má horečku, má mnohem horší reakce, často i halucinace a je podrážděný,“ dodal Nechtelberger.