Článek
Ve které hlavě se tento nesmysl zrodil, není jasné. Prapůvodním informačním zdrojem možná byla výzkumná zpráva, která popisovala experiment prováděný za extrémních fyzikálních podmínek. Semeno HIV pozitivního muže působilo na latexovou stěnu kondomu pod značným tlakem. Za dvacetčtyři hodin zaznamenali vědci stopový průnik viru. Toto množství však nebylo dostatečné pro vyvolání infekce.
Výsledek pokusu proto neznamená, že kondom je na nic. Naopak, vědci díky tomuto experimentu došli k závěru, že ani několikanásobně větší tlak, než při souloži dokáže vyvinout jakýkoli ztopořený penis nebo milovník, nedokáže způsobit nebezpečný průnik viru latexem. Kondom zvládne i sexuální maratón, tedy čtyřiadvacetihodinovou soulož, což je pohlavní styk z oblasti science fiction.
A přesto se popisovaná pověra o propustných kondomech vesele šíří dál, dokonce i na některých internetových stránkách. Její autoři možná vycházejí z mylného předpokladu: když zpochybníme bezpečnost kondomu, budou lidé méně souložit a častěji si sex odříkat. Všechny výzkumy však dokazují něco jiného. Většina lidí si řekne - když kondomy za nic nestojí, budeme souložit bez nich. Místo sexuální abstinence volí sex bez ochrany.
Jaké to má následky, je evidentní. Stoupne počet nechtěných těhotenství, potratů a případů nakažení sexuálně přenosnými nemocemi včetně HIV/AIDS.
Ochranné účinky kondomů proti infekcím přitom potvrzuje mnoho výzkumů. Snižují při pravidelném užívání riziko přenosu jakékoliv infekce až pětadvacetkrát. Jistě, nejsou prostředkem stoprocentním. Tím může být pouze důsledná sexuální abstinence nebo zcela zdravý partner. Lékaři, kteří sledovali partnerky HIV pozitivních mužů, zjistili, že po roce pravidelného sexuálního styku se virem HIV nakazila pouze jedna žena ze sta. Jak, to není jasné.
Na celém světě se ročně spotřebuje asi šest miliard prezervativů. V jejich používání máme při své cestě do Evropy rozhodně co dohánět. V porovnání s vyspělými zeměmi je u nás spotřeba kondomů sotva poloviční. Národní hrdost nám jistě nedovolí předpokládat, že by u nás byla také poloviční frekvence pohlavních styků.
Při prvním pohlavním styku použije v České republice kondom pouze asi pětina párů. Pravidelně ho pak používá se stálým partnerem jen 19 procent mužů a 22 procent žen. S náhodným partnerem pak 41 procent mužů a 35 procent žen. Většina z nich navíc používá kondom spíš z antikoncepčních důvodů než jako prostředek, který je má ochránit před sexuálně přenosnou infekcí.
Zvláštní je, že na mnoho lidí působí prezervativ jako něco nepatřičného, málem nemravného. Možná to způsobila výchova, kterou jsme prošli. Vzpomínám si na scénu se švédské mateřské školy, kde už mezi pětiletými dětmi probíhají soutěže v rychlosti nafukování kondomů. Malí Švédové ještě nevědí, že je to antikoncepční prostředek. Ale už se tohoto předmětu nebojí. Nevzbuzuje v nich ostych nebo stud. Jistě jim to usnadní pozdější sexuální výchovu. Pokud si ovšem nepřečtou českou poplašnou zprávu o prezervativech, které pro smrtonosné viry nepředstavují nic víc než děravý cedník.
