Článek
Přijmout upřímnou a dobře vyjádřenou chválu může mít stejný efekt jako náhle objevené bohatství. A ve finále je to prospěšné i pro toho, kdo chválí. Jenže obavy, jak mohou někteří lidé naše slova chápat, nám mnohdy brání v tom komplimenty skládat.
„Komplimenty jsou nejjednodušší způsob, jak docílit toho, aby se ostatní lidé – a koneckonců i my sami – cítili lépe,“ uvádí pro server BBC Nicholas Epley, profesor behaviorální vědy na Chicagské univerzitě. „Bohužel ale, i když nás nějaká laskavá myšlenka napadne, mnohdy ji nevyslovíme nahlas,“ popisuje smutnou realitu.
Nedávné studie, zaměřené na psychologii dávání a přijímání komplimentů, ale jasně naznačují, že naše obavy jsou zcela neopodstatněné.
Pravidlo vzájemnosti
Dobrý skutek plodí další dobrý skutek – tak nějak by se dalo velmi zjednodušeně popsat, jaký význam a vliv na lidské chování mají komplimenty. Dokázala to i jedna ze studií, provedená již v roce 2010, kdy Naomi Grantová, docentka psychologie na Mount Royal University v kanadském Calgary, pozvala dobrovolníky k výzkumu s volným názvem „Tvorba dojmů“.
Účastníci měli za úkol vyplnit poměrně nudný dotazník. Během toho s nimi najatý herec, představující se jako student psychologie, navázal obecný hovor, během kterého udílel jemné komplimenty. Po chvíli vznesl dotaz, zda by mu nebyl někdo ochoten pomoci s roznášením letáků o nějaké akci.
Klára Dvořáková: Kompliment od srdce potěší
Účinky lichocení byly v tomto případě nepředstavitelné. K propagaci akce nabídlo pomocnou ruku celkem 79 % z těch, kteří obdrželi nějaký kompliment. Ve skupině, kde nikdo žádný neobdržel, to bylo pouze 46 %.
To rovněž nabízí vysvětlení, proč může být pozitivní zpětná vazba silným nástrojem, a to třeba i na pracovišti. Studie výzkumníků z technologické společnosti Intel a americké Dukeovy univerzity ukázala, že slovní pochvala byla při zvyšování produktivity mnohem účinnější než finanční bonusy.
„Lidé si bohužel neuvědomují, že i něco tak malého jako kompliment může mít tak velký dopad,“ vysvětluje Vanessa Bohnsová, profesorka sociální psychologie na Cornellově univerzitě v USA.
Opomíjené výhody
Další výzkum, který rovněž provedla Vanessa Bohnsová, prokázal, jak málo doceňujeme váhu vlastních slov.
Ve spolupráci s Ericou Boothbyovou z Pensylvánské univerzity požádaly účastníky, aby šli na určité místo na akademické půdě a předali náhodnému cizinci drobný kompliment (aby se předešlo možným nedorozuměním, měli udělit pochvalu někomu stejného pohlaví).
Aby si navíc účastníci ověřili, jak velké či malé jsou jejich předsudky, měli dopředu odhadnout, jak bude dotyčný neznámý reagovat. Poté, co dotyčný kompliment obdržel, dostal obálku se zapečetěným dotazníkem, který zjišťoval, jak se člověk bezprostředně poté cítil.
Jak muži zalichotit a polechtat jeho ego
Z výsledků přehledně vyplynulo, že účastníci dávající komplimenty značně podhodnocovali fakt, jak moc šťastná či spokojená bude osoba, která kompliment obdržela. Stejně tak se hodně báli toho, jak budou sami při chválení působit.
„Mnozí měli už dopředu pocit, že kompliment přednesou nešikovně a že celá situace bude nemotorná,“ uvedla Bohnsová k výsledkům. Skutečnost naopak velmi pozitivně překvapila – jak z hlediska předání chvály, tak většinové spokojenosti obdarovaných.
Samozřejmě i při dobře míněné pochvale existuje malé riziko, že to poněkud přeženete a vaše chvála bude ve výsledku nudit.
Zmíněné studie ale ukazují, že taková reakce je mnohem méně pravděpodobná, než si často myslíme. Je ovšem třeba znovu připomenout, že výsledky jsou vztaženy ke skutečným a od srdce míněným komplimentům. Pokud začnete chválit někoho cíleně, jen abyste docílili zpětné reakce, asi se jí nedočkáte.
„Základní pravidlo etikety je držet se komplimentů, které skutečně vyjadřují něčí sociální hodnotu,“ vysvětluje Bohnsová. Vědecké poselství výzkumů je tedy jasné – pokud máte myšlenku, která vyjadřuje skutečný respekt k jiné osobě, sdílejte ji.