Článek
Nejedná se přitom o žádný výkřik moderní doby. V období před druhou světovou válkou to bylo zcela běžné. Muži přebírali nejen příjmení od svých žen, ale stejně jako ženy si zdvojovali jak jména, tak příjmení, včetně cizojazyčných.
Ukázkovým příkladem byl i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který přijal jako důkaz své velké lásky příjmení své americké manželky Charlotty Garrigue Masarykové. Po svatbě pak dokonce oba přestoupili do evangelické reformované církve. (Masaryk byl původně katolík a Charlotte unitářka).
Ze stejného důvodu si vzal příjmení své životní lásky i slavný zpěvák John Lennon – plným jménem John Winston Ono Lennon. Zatímco své jméno dostal po dědečkovi, Winston na počest ministerského předsedy Winstona Churchila, Ono získal až po své druhé svatbě s Yoko Ono.
V dnešní době tak muži obvykle činí, pokud sami vlastní nepříliš pěkné až hanlivé příjmení či chtějí udělat tlustou čáru za svým dětstvím, za svými kořeny, případně chtějí-li se díky příjmení manželky a jejím slavným předkům zviditelnit. Nejinak tomu bylo pravděpodobně u vraha Roberta Neffa Nováka, který používal do smrti své ženy i její příjmení, aby jej společnost řadila do slavného rodu Neffů. Dnes si odpykává třináctiletý trest za brutální vraždu manželky a není již uveden ani v rodném listě své dcery.
Aby nevymřeli
Někdy k přijetí jména mohou mít muži i zcela prozaičtější důvod. Příjmení ženy je natolik výjimečné a hrozí jeho zánik.
„Chtěl jsem zachovat příjmení své přítelkyně, která má kubánské předky a v úctě k její rodině jsme se dohodli, že si nechám zdvojit své příjmení. Bohužel mi to nebylo umožněno, jelikož manželka chtěla mít jen jedno příjmení – to mé a varianta, kdy já budu mít své příjmení zdvojené a žena si ponechá jen jedno příjmení, a to mé, není ze zákona u nás schůdná,“ vypráví svůj příběh třicetiletý Jakub.
Jinak by tomu bylo, kdyby si Jakubova partnerka chtěla ponechat své rodné příjmení, pak by si Jakub své příjmení mohl zdvojit.
| Zákon v Česku umožňuje po svatbě užívat jen několik variant příjmení |
|---|
| Muž Novák - žena Veselá |
| 1) společné příjmení:- po muži: Novák - Nováková (společné děti: Novák - Nováková) - příp. opačně podle příjmení ženy: Veselý - Veselá (společné děti: Veselý - Veselá) |
| 2) každý může užívat své dosavadní příjmení: Novák – Veselá- společné děti – zde je nutná dohoda, po kom budou děti příjmení užívat, tzn. Novák - Nováková, nebo Veselý - Veselá |
| 3) společné příjmení, kdy muž nebo žena může užívat na druhém místě příjmení předchozí:- Novák - Novák(ová) Veselá (děti: Novák-Nováková) - nebo Veselý Novák - Veselá (děti: Veselý-Veselá) |
Podle zákona si tedy snoubenci mohou zvolit společné příjmení muže či ženy, nebo si mohou oba ponechat své dosavadní příjmení či si ho zdvojit a na druhém místě užívat své předchozí příjmení, ale jen tehdy, pokud si ten druhý ponechá jen jedno příjmení a to v případě zdvojení příjmení u ženy – to mužské a v případě zdvojení příjmení u muže to ženské.
Počet příjmení je přitom omezen na dvě. Pokud muž nebo žena z předchozího manželství užívá dvě příjmení, může být nadále na druhém místě užíváno a uváděno pouze jedno z těchto původních příjmení. Zákon také nepovoluje mezi dvojím příjmením užívat pomlčku. Naopak povoluje, aby ženy u příjmení manžela používaly tvar bez koncovky –ová, tedy v mužském tvaru.
Jestliže snoubenci zvolí společné příjmení, stane se automaticky také příjmením všech společných dětí. Ponechají-li si svá dosavadní příjmení, musí v okamžiku uzavírání manželství souhlasně prohlásit, které z nich bude příjmením společných dětí. Prohlášení o příjmení dětí se vztahuje na všechny společné děti, tedy i na společné děti snoubenců, narozené před uzavřením manželství.
O změnu příjmení lze zažádat na matrice
Pokud budoucí manželé chtějí používat jiné varianty příjmení, které zákon při svatbě neumožňuje, nebo si po svatbě rozmyslí své původní rozhodnutí, pak mají ještě jednu šanci. Požádat o změnu příjmení na matrice. Přestože se oficiálně uvádí, že změna příjmení je povolena, jde-li o příjmení hanlivé či směšné, nebo je-li proto vážný důvod. Vše záleží na individuálním rozhodnutí matričního úředníka. Poplatek činí 100 – 1000 Kč, podle důvodu změny.
Tímto způsobem si například změnila příjmení i jméno Sára Saudková (původním jménem Šárka Směšná), která několik let žila se slavným fotografem Janem Saudkem a nyní žije s jeho synem Samuelem, s kterým vychovává jejich čtyři děti. Přestože ani s jedním z nich nebyla sezdána, používá jejich příjmení.
Podobně se zachovala i Dominika Kolovrat-Krakovská. Která se za svého přítele a otce dvou dětí Františka Kolowrata nestihla provdat. Přejmenovat se tedy nechala až po jeho smrti, pro zjednodušení jednání s úřady při správcovství majetku svých dětí.
Jak je to s příjmením v jiných zemích
Island – v této zemi nemají klasická jména a příjmení jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce, zřídka matky. Čili dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, ale takových je jen málo.
Španělsko a bývalé španělské kolonie – každý člověk má dvě příjmení: první je první příjmení otce a druhé je první příjmení matky. Sňatkem nepřichází žena o svá dosavadní příjmení, ale doplní je o slovo „de“ (v portugalštině „da“) spolu s prvním příjmením manžela.
Japonsko - Manžel používá příjmení své manželky, jestliže manželka je jedináček.
Čína – manželky si po svatbě nemění příjmení.
