Článek
Zeptáte-li se téměř kohokoli, jistě vám řekne, že emocionální zneužívání či doslova týrání ve vztahu by netrpěl (netrpěla).
Jenže právě zákeřnost, s jakou „tyrani“ pomalu postupují, zapříčiňuje, že oběti na počátku pouze nevinně ignorují občasné posměšné komentáře či narážky ze strany protějšku.
Je to i proto, že se objevují velmi sporadicky, často navíc bývají doplněny malými skutky laskavosti, a tak se oběť cítí zmatená a nejistá. Odpuštění a přehlédnutí jsou tak velmi běžné.
Násilí za zavřenými dveřmi našich domovů
„Emocionální zneužívání zahrnuje verbální zneužívání, jako jsou křik, nadávky, obviňování a zahanbování. Izolace, zastrašování a kontrolní chování rovněž spadají pod emocionální zneužívání. Násilníci využívající takové chování navíc často vyhrožují fyzickým násilím nebo následky, pokud dotyčný/á neudělá to, co chtějí,“ vysvětlují ve svém článku s názvem Domácí násilí a zneužívání výkonná ředitelka neziskové společnosti HelpGuide (zabývá se mimo jiné podporou a pomocí v mnoha oblastech duševního zdraví) Melinda Smithová a terapeutka a autorka řady odborných materiálů Jeanne Segalová.
Násilníci jednoduše pomalu odstřihávají oběť od jejího vlastního života. Postupem času se doba mezi násilnými činy a emocionálním napadáním zkracuje.
Partner ji málem uškrtil. Teď Tereza dává naději desítkám žen, které čelí násilí
Není tak ničím výjimečným, že oběti, které se dostaly do věčného kolotoče zneužívání a dokázaly se z něj i dostat, samy sebe následně mučily otázkami: „Jak se to stalo? Jak jsem se sem dostal/a?” Tak zákeřné podobné chování bývá.
„Dovolte mi ale objasnit jedno zásadní. Nikdo z vás nic špatného neudělal. To jen násilníci jsou ve svém chování bohužel tak dobří,“ vysvětluje na svém blogu klinická psycholožka Kristin Davinová.
Hrozbu znásilnění by ženy neměly podcenit
„V mnoha ohledech se dokážu vcítit do obětí zneužívání. Podobné pocity a zážitky byly kdysi součástí i mého života. Sledovat tak, jak se to odehrává kdekoli jinde, mi trhá srdce. Chci říct, aby utekli, ale tak jednoduché to není. Každý musí najít svou cestu, jak se z toho dostat. Jako odborník jen mohu doufat, že se díky vlastní introspekci a terapii z nezdravého vztahu dostanou co nejdříve,“ dodává Davinová.
Chování, které je známkou toho, že jste emocionálně týráni:
- Shazuje a uráží vás. V soukromí i na veřejnosti. Cílem je zahanbit vás.
- Uvádí vás do rozpaků, dělá ostudu na veřejnosti.
- Ze svého nezdravého chování a počínání obviňuje vás. (Pokud to uděláš/neuděláš, pak já udělám/neudělám...)
- Často vyhrožuje, že ublíží vám či vaší rodině.
- Osočuje vás hanlivými jmény a výrazy.
- Vyvolává ve vás pocit viny, když nesouhlasíte se sexuální aktivitou. (Kdybys mě opravdu miloval/a, uděláš to...)
- Praktikuje na vás tzv. gaslighting. Jde o manipulativní formu chování, která má za cíl zpochybnit vaše vlastní rozhodnutí, vnímání i to, co jste řekli.
- Vyvolává ve vás pocit, že neustále děláte něco špatně.
- Izoluje vás od rodiny a přátel. Když s nimi chcete trávit čas, dělá ze sebe oběť, na jejíž úkor to má být. (Se mnou tolik času netrávíš.)
- Jdete-li ven, klade na vás časté požadavky skrze četné zprávy či hovory.
- Všude vás pronásleduje.
- Při zmínce o rozchodu vyhrožuje sebevraždou. (Nemohu bez tebe žít. Když se se mnou rozejdeš, něco si udělám.)
Sexuální násilí by nemělo projít ani v manželství
I když převážnou většinu obětí různých forem zneužívání tvoří ženy, existují bohužel i případy, kdy se podobné nezdravé chování objevuje i z jejich strany.