Článek
O opravdovém, třeba celoživotním kamarádství, které by bylo čistě platonické, lidé často pochybují. Nevěří, že se od něj dají oddělit sexuální touhy, jež vše dost komplikují.
Zajímavým hlediskem v posuzování tohoto fenoménu je plynoucí čas a s ním i měnící se společenské poměry. Názor, že pouze duševní spojení mezi oběma pohlavími je nemožné, patří podle mnoha odborníků minulosti.
„Víra, že muž a žena nemohou být přáteli, pochází z jiné éry. Jediný způsob, jak se k sobě mohla obě pohlaví dostat, byl v podobě romance,“ je přesvědčená psycholožka a vztahová expertka Linda Sapadinová.
Přátelit se s expartnery lze, ale ne vždy je to dobrý nápad
Dnes se muži a ženy v dospělém věku daleko více přirozeně potkávají při nejrůznějších příležitostech, studují spolu, docházejí do stejných zaměstnání, absolvují pracovní tréninky, setkávají se na místech, kde společně hlídají děti, hrají sporty, mají party, se kterými tráví volný čas...
Někdy to stojí za to
Prosté kamarádské vztahy jsou tedy docela běžné. Jak jsou na tom ale opravdu blízká přátelství? Podle odborníků také existují a fungují, ale vždy mohou skončit zklamáním minimálně jedné strany. Nebo naopak i milostným vztahem.
Pokud se ale sejdou dva lidé, kteří chtějí totéž, bývá toto spojení přínosné - alespoň to tvrdí někteří vztahoví experti. V čem?
- Vzájemné emoční obohacení. V tomto typu přátelství nejde většinou o parťáky na výlety, sport nebo do hospody. Podle Kathy Werkingové z Východní kentucké univerzity ženám může imponovat to, že muž své ani cizí záležitosti tolik neřeší a je s ním spíš zábava. Zdánlivě paradoxně jsou ovšem platonické vztahy opačných pohlaví často založené právě na hlubokých konverzacích a sdílení niterných záležitostí.
- Přátelé, jejichž fungování vědkyně zkoumala, trávili čas hlavně chozením na večeře nebo projížďkami v autě. To jsou situace, které vyloženě podněcují konverzaci. Mužům, se kterými Werkingová hovořila, vyhovoval fakt, že se právě tyto rozhovory nedostanou do okruhu jejich „kámošů“. Ženy jsou zvyklé sdílet mnohem více, ale typicky s kamarádkami, a proto oceňovaly mužskou perspektivu a jiný vhled na svůj život a jeho problémy.
- Muži z toho mají o něco víc. Z mnoha studií vyplývá, že čistě ženská a čistě mužská přátelství mají jinou dynamiku. Ženy typicky tráví o hodně víc času diskusemi o svých myšlenkách a pocitech. Muži se více zaměřují na skupinu a skupinové aktivity. Proto si přátelství se ženami velice cení, přinášejí jim do života něco nového.
- Podle studie Lindy Sapadinové je muži hodnotili jako vysoce kvalitní, pro svůj život přínosná a cenná. Jako největší hodnotu uváděli, že mohou se ženou mluvit takovým způsobem, který je v okruhu jejich „kámošů“ nemožný. „Podle průzkumů o studu a zranitelnosti je pro muže stud těsně spojený s vědomím, že nesmí vypadat jako slaboch,“ vysvětluje česká koučka Iveta Clarkeová. Být nejslabším článkem řetězu mezi chlapy je podle ní totéž jako „rozsudek smrti pomalým umíráním na samotce bez oken“. Muži jsou navíc už odmala vychováváni k tomu, že co si mezi sebou říkají holky, pro kluky není. V podstatě se dá tedy říct, že mezi muži nejsou takové interakce běžné - ženy se svěřují ženám a muži se svěřují také ženám.
Není přítel jako přítel aneb Když se kamarádský vztah promění v toxický
- Ženy si cení ochrany a mužského vhledu. To, že mají ženy ve svém okolí kamarádky, které umějí aktivně naslouchat, je pro ně doslova životně důležité. Nicméně všeho moc škodí. Pokud si neumíme nastavit oboustranné zdravé hranice, všechno to sdílení může být velice vyčerpávající. Což jistě potvrdí každá dobrá přítelkyně, která zůstala vzhůru celou noc, aby utěšovala kamarádku se zlomeným srdcem.
- Podle zjištění psycholožky Lindy Sapadinové se ženám líbilo přátelství s muži, pokud je svými starostmi nezatěžovali až příliš. Mnozí muži mají tendence spíše své pocity potlačovat a dobře si rozmýšlet, jestli o svých strastech začnou mluvit.
- Ženám se také líbilo, když k nim muž měl tak trochu ochranářský postoj a vytvořil si určitou blízkost a vřelost. Vnímaly ho pak jako staršího adoptivního bratra. Co ale ve svých výpovědích oceňovaly nejvíce, byl mužský vhled na jejich problémy s jinými muži.
Jak je to se sexuální přitažlivostí?
Neotřelý pohled na milostné problémy se jistě hodí. Jenže pokud jste s někým takříkajíc na stejné vlně, dokážete si porozumět a vést hluboké a smysluplné rozhovory o životě, často přijde ten jeden, ale opravdu zásadní háček - je dost pravděpodobné, že se v minimálně jednom z přátel probudí milostné city.
„Často jsem slýchávala, že sexuální přitažlivost se přátelům vždycky tak nějak připletla do cesty. Jak to prezentovala jistá žena: Jeden z vás bude téměř jistě přitahován tím druhým. A vždycky to způsobí problém. Pokud je to vzájemné, tak na základě toho začnete jednat a puf, je tu konec přátelství. Nebo jde jen o jednoho a něčí city budou zraněny,“ uvádí psychoterapeutka F. Diana Barthová o rozhovorech, které sesbírala při přípravě své knihy.
Nicméně ani to nemusí znamenat konec přátelství, i v takové situaci je možné utřídit si a seřadit priority. Základní otázkou pak je: Stojí nám ztráta přátelství opravdu za to?
Výzkum publikovaný v časopise Scientific American ukázal, že nesexuální přátelství je těžší pro muže než pro ženy - a vychází z toho, že právě muži jsou něžnějším pohlavím přitahováni častěji než naopak.
Život v platonickém manželství
„S tím každý nesouhlasí,“ oponuje Barthová a dodává, že výzkum a statistická čísla jsou jedna věc, osobní zkušenost pak druhá.
V interview s muži se až překvapivě často objevovala skutečnost, že si svého přátelství se ženou vážili a podle toho i jednali, ačkoli je přitahovala. Neměli potřebu nutně měnit status jejich vztahu. Sexuální přitažlivost vůči dané kamarádce tedy pro ně nebyla důvodem, proč vztah ukončovat, přátelství mělo prostě větší prioritu.
Pravidla pro dobré kamarádství
Ptáte se, jak muži a ženy mohou projít často komplikovanou cestou k přátelství? Podle F. Diany Barthové je dobré se od začátku držet tří základních pravidel:
- Udržte si vzájemný respekt. Mnoho mužů a žen došlo k následujícímu statusu - jsou dobří přátelé díky tomu, že je pojí společné hodnoty, mají například stejný smysl pro humor, společné zájmy, stejnou pracovní etiku... A to je také dobrý základ k respektování toho druhého. Je totiž důležité vzájemně si vysvětlit, co kdo od takového dlouhodobého přátelství čeká a potřebuje a na jaké místo v životních hodnotách ho řadí. Což je pak třeba ctít.
- Chraňte si své stanovené hranice. To nemá od respektu daleko. Toto přátelství má limity, které jste si vzájemně nastavili. Situace se ale může velice rychle zamotat a neochota říct dost by mohla druhé straně dávat falešné naděje. Pokud vám váš dobrý kamarád nebo kamarádka volají často v noci, protože se cítí osamělí, může to snadno znamenat, že chtějí víc. Požádat je, aby to už nedělali, je dobrý způsob, jak jasně oddělit přátelství od romance.
- Vyjasněte si city a pocity, pokud je to nutné. Samozřejmě není třeba řešit úplně všechno. To, že to mezi vámi občas letmo zajiskří, nemusí být kamarádství na škodu. Na druhou stranu, pokud nastane zádrhel a je mezi vámi cítit nerovnováha, je důležité vyjádřit se a poprosit svého kamaráda o totéž. A je dobré být upřímný, i když se bojíte, že zraníte něčí city, nebo ho dokonce ztratíte. Přátelství totiž může přežít jen v případě, že ho oba cítíte stejně. V opačném případě zanikne tak jako tak. Zázračně se věci vyřeší jen v romantických komediích. Pokud má zájem jen jeden z vás a vy ho necháte doufat, ublíží mu to daleko víc než upřímnost.
