Článek
I když od nevěrnické aféry prezidenta Clintona uplynula už řádka let, každý třetí muž v USA dodnes cituje prezidentův výrok: „Udělal jsem to, protože jsem měl tu možnost.“ Jeden muž pak ve výzkumu prohlašuje: „S milenkou je to jako letět první třídou, s manželkou jako v zavazadlovém prostoru.“
Ženy jsou nejčastěji nevěrné kvůli citovým potřebám (57 %), ověřování vlastní žádoucnosti (48 %), touze po společnosti (40 %) nebo vzrušení (39 %). A dvakrát častěji než muži připouštějí, že nevěra pro ně znamenala možnost úniku, případně odplaty.
A opět výpověď jedné ženy: „Sex s manželem je jako placení účtů. Nedá se mu vyhnout, ale nevzrušuje mě ani v nejmenším. Vím přesně, co udělá, kdy a jak.“
Kterým mužům ženy nejčastěji zahýbají?
Jeden z velkých znalců nevěry, doktor Plzák, tvrdí, že jsou to především muži neimponující, tedy nositelé klasických tří S: slabí, slušní a spolehliví. O nevěru si také ve zvýšené míře koleduje muž malicherný, trpící zvýšenou potřebou poučování a mentorování.
Od něj je pouze malý krůček k despotickému žárlivci. Ten preferuje takzvaný uzavřený model soužití. Sám si užívá volnosti, zatímco ženu drží jako v klášteře. Jaký div, že se dotyčná klášternice chová při první příležitosti jako puštěná ze řetězu.
A jaký typ žen nejčastěji podvádějí jejich manželé?
Obětavé a spolehlivé manželky, které razí heslo: vše pro rodinu. Muž je začne pozvolna považovat za součást inventáře domácnosti. Je na ně vždycky spolehnutí a jsou stále k dispozici.
Také vysoce výkonná a vše organizující žena, která svého muže hájí před všemi starostmi i strastmi, pozvolna zraje do role podváděné manželky.
Dalšími kandidátkami jsou typické včelí královny. Muže použily jen k oplodnění a dál ho považují pouze za trpěného trubce.
Jiným příkladem ženy, která si nevěru možná i zasluhuje, je propagátorka takzvané zásluhové sexuality: poskytuje pohlavní styk pouze za umytí nádobí, úklid a vyvenčení psa.
Přiznat či nepřiznat nevěru
V diskusích o nevěře se často debatuje o tom, jestli ji přiznat, nebo nepřiznat. Utajovaná a náhle objevená nevěra vždycky někoho zraní. Životním cílem by naopak mělo být zraňovat co nejméně. A nejméně zraní taková nevěra, o které se neví.
Z této jednoduché rovnice pak plyne požadavek nepřiznávat se, nebo, jak se říká, zatloukat.
Partneři by také měli respektovat soukromí druhého a neslídit po důkazech, nevěnovat příliš pozornosti jevům, které nevěru nemusí znamenat.
Třeba oslovení partnera jiným jménem. Taková věc někdy potká 18 % mužů a 23 % žen. A jen slabá polovina z nich je skutečně nevěrných. Ti ostatní jsou prostě roztržití.
Snad nejvíce nebezpečným přístrojem v odhalování nevěry je mobilní telefon. Zapomenuté textové zprávy rozvrátily nejedno manželství. Takže dnes už neplatí ani tak to klasické: zatloukat, zatloukat a zatloukat, jako spíš: mazat, mazat a mazat!
