Článek
Na počátku každého vztahu se partneři nemohou vzájemně nasytit. Touží být neustále spolu a každé odloučení nesou těžce. Jakmile však opadne prvotní zamilovanost, začnou postrádat čas, který by věnovali jen sami sobě, svým koníčků, přátelům, ale i péči o vlastní pohodu. Což je naprosto přirozené.
„Každý by měl mít možnost pečovat o své já, a to po všech stránkách. Jedině tak bude přinášet pohodu a vyrovnanost do vztahu. Jakmile se začne cítit stísněně a bude se něčím trápit, pak svou nepohodu přenese i do partnerství,” vysvětlují odborníci na vztahy Susie a Otto Collinsovi.
Péči o své já se tedy nevyplácí podceňovat. Pravidelná péče o sebe samého je tak doslova nezbytná pro zdraví, pohodu, ale i zdravý rozum, a vztah jako takový.
Jakmile začne být jedinec rozpolcený - na jednu stranu bude chtít být se svým partnerem, na druhou stranu ho ale bude vnímat jako překážku k uspokojení svých dalších potřeb - pak to povede k chaosu, který může vyústit až k celkové nespokojenosti se sebou samým, se svým dosavadním životem i se svým partnerem.
Důležitá vzájemná důvěra
Partneři by si měli vzájemně tolerovat své vlastní potřeby. Jakmile bude mít jedinec dostatek času sám na sebe, pak je větší předpoklad, že bude i ve vztahu spokojenější. Vzájemná důvěra je pro vztah jeden ze základních pilířů. Pokud jeden druhému přestane věřit, a tím pádem omezovat jeho svobodu, pak to štěstí nikomu z nich nepřinese.
Nikdy se potřeby jednoho nebudou zcela shodovat s potřebami druhého, to samé platí i o představách ideálně stráveného volného času či nejlepších přátel. Pro kvalitní a dlouhodobý vztah je nutná tolerance toho druhého. Pohrdáním potřeb druhého či výčitkami si pěkný vztah vybudovat jednoduše nelze.
„Každý by si měl uvědomit, že obětování své osobní pohody v zájmu vztahu není nutné. Naopak. Jakmile se jedinec dostatečně stará o své já, pak pro vztah dělá mnohem víc, než když potlačuje svou osobnost,” uzavírají téma odborníci na vztahy.