Jaro plete muže a rmoutí ženy

Výzkumy ukazují, že si muži většinou neumí správně vyložit signály žen. Domníváme se, že letmo zachycený pohled je výzvou k akci. A když se na nás některá podívá a my už máme v sobě sklenku dvě alkoholu, vykládáme si to až příliš jednoznačně. Většinou ovšem špatně.

Náš úsudek o signálu opačného pohlaví je významně ovlivněn naším vlastním sociálně-komunikačním stylem.

Extrovertnější, dychtiví muži mají tendenci vykládat si náhodný kontakt významněji, než byl zamýšlen, zatímco ti zdrženlivější, více uzavření, naopak mají tendenci nevěřit ani jednoznačnému signálu. K takovým závěrům alespoň dospěl nedávný výzkum psychologů z newyorské Union College na půl tisíci mužů.

Vědci dobrovolníky před testem požádali o vlastní ohodnocení svých komunikačních charakteristik. Měli se definovat buď jako otevření a vstřícní jakékoliv interakci, nebo jako zdrženliví a opatrní v navazování kontaktů. Dalším dotazováním se potvrdilo, že skupina „usilujících“ rovněž cítila větší potřebu navázat kontakt, ale současně měla obavu z odmítnutí. Druhou skupinu, „opatrné“, charakterizovala snaha o nezávislost na ostatních a nedůvěra.

Poté vědci postavili dobrovolníky před imaginární situaci, kdy jsou v baru a zadívají se na ženu, kterou považují podle svých měřítek za atraktivní. Jestliže žena jejich pohled zachytí a opětuje, případně se na ně usměje, měli vyjádřit, co podle jejich názoru taková reakce může znamenat. Zda je to signál, že dotyčná žena je nakloněna přijmout jejich případný pokus o seznámení, anebo zda takový úsměv vlastně o žádném zájmu či nezájmu nevypovídá.

Muži, kteří se sami hodnotili jako vstřícní vůči novým kontaktům, většinou pokládali opětování pohledu jako pozitivní signál, jako souhlas třeba i s intimním vztahem. „Taková interpretace je zřejmý důsledek touhy těchto mužů po důvěrném vztahu,“ komentoval zjištění Joshua Hart, vedoucí autor studie v dubnovém vydání časopisu Personality and Individual Differences. „Jestliže se sami vidíte jako otevření novým známostem, budete předpokládat, že i ostatní jsou takoví.“

Jistě nepřekvapí, že muži ze skupiny uzavřených signál imaginární ženy chápali spíše jako bezvýznamný a rozhodně ne jako výzvu.

„Takoví muži, kteří sami po nějakých důvěrných kontaktech příliš netouží, automaticky předpokládají stejné postoje u ostatních,“ napsal Hart. „Naše studie je tak dalším potvrzením, že podvědomá přání determinují naše sociální interakce. Vidíme skutečnost, jakou bychom ji chtěli mít, což neznamená, že takovou i je,“ shrnul.

Jaro působí i na ženy. Připravte se do plavek, volají billboardy s reklamou na plavky. Každá by měla – podle módního diktátu – vypadat jako ona hypotetická atraktivní žena z amerického výzkumu.

Definici fyzicky atraktivní ženy se během uplynulých dvou desetiletí pokoušelo formulovat 150 více méně vědeckých prací. Většina došla k závěru, že pro naprostou většinu mužů není tak moc důležitý ani oslnivý úsměv, ani jiskřivý pohled. Rozhodujícím atributem přitažlivosti má být poměr mezi pasem a boky. Ideálem podle většiny studií je postava, jejíž obvod v pasu odpovídá 70 procentům obvodu kolem boků.

Zatím poslední americká studie ovšem tohle tvrzení zpochybnila. Na obvodu boků prý tolik nezáleží, důležitější je pas. „Naše výsledky potvrzují hypotézu, že nejvýznamnějším atributem přitažlivosti ženy je obvod pasu,“ prohlásili spoluautoři výzkumu William Lassek z University of Pittsburgh v Pensylvánii a Steven Gaulin z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

„Atraktivita stoupá se štíhlejším pasem, zatímco zmenšování obvodu boků se na růstu atraktivity nezbytně neodráží,“ napsali ve studii publikované v časopise Evolutionary Psychology.

Vědci atraktivitu žen specifikovali podle mírně upraveného mezinárodního standardu konfekční velikosti. Britská osmička čili americká šestka je prý „to pravé“, ovšem s tím, že pas bude užší – místo oficiálního číslování odpovídajícího 70 až 73 centimetrům má mít ideální sexy žena vosí pas s obvodem pouhých 67 a půl centimetru. V našich českých měřítkách to odpovídá trochu „zeštíhlené“ velikosti někde mezi 38 a 34 podle značení, chcete-li jednodušší údaj, tedy XS až S.

Testování probíhalo na pěti stovkách studentů obou pohlaví, kteří měli za úkol ohodnotit sexuální přitažlivost celkem 72 žen na fotografiích. Modely byly jak reálné posluchačky obou univerzit, tak profesionální krásky z magazínu Playboy. Zatímco naprostá většina „normálních“ žen na fotografiích měřila v pase kolem 74 centimetrů, playboyské modelky měly v pase jen necelých 67 cm. Poté vědci míry, seřadili modely do skupin podle hodnocení a „zprůměrovali“ jejich míry.

Překvapení se nekonalo, studenti i studentky preferovali štíhlé ženy s vosím pasem. Čím užší pas, tím vyšší hodnocení dívka na fotografii dostala. Štíhlejší pas přitom nemusel být provázený také užšími boky. Prvních 16 míst obsadily fotografie žen s nejužšími pasy bez ohledu na šířku boků, teprve na dalších místech se začal promítat poměr mezi pasem a boky.

Do hodnocené sady snímků vědci přidali jako „kontrolní skupinu“ i několik umělých krásek – hrdinek animovaných či kreslených filmů a komiksů. V této skupině „mimo soutěž“ vyhrála na celé čáře postavička Jessiky Rabbit. Ta je ovšem z anatomického pohledu neživotaschopným extrémem s pasem širokým pouze dvacet centimetrů. Následovala Lara Croft ze seriálu Tomb Raider a teprve třetí se umístila panenka Barbie.

„Náš vkus má paradoxně tendenci k nemožnému: kdyby biologické faktory nehrály roli, prudce by vzrostla obliba nereálně štíhlých pasů,“ poznamenali autoři studie. „V každém případě ale platí, že co se týká atraktivity žen, rozhodujícím údajem je šířka pasu,“ uzavřeli.

Britský list Daily Mail si ke zprávě o výzkumu neodpustil vlastenecky doplnit, že britská topmodelka a herečka Kelly Brooková má v pase jen 63,5 centimetru a manželka fotbalové legendy Victoria Beckhamová se honosí obvodem pasu dokonce 58. List si ale povzdechl, že průměrná obyvatelka Velké Británie dnes měří v pase 86 centimetrů – o 17 víc než ve „zlatých 60. letech“. Připravit se na plavkovou sezónu je tedy podle všeho pro většinu Britek nadlidský úkol.