Jak zvládat čas nejistoty

„Současný stav od nás vyžaduje naslouchání nějakému řádu – například jsme nemohli chodit ven, čímž se nám úplně změnil životní rytmus. Zároveň nám v hlavě běží otázka: Co bude potom?“ říká Marcela Rágulová, koučka z organizace Way to Will.

Tato mimořádná doba s sebou nese jak obavy o zdraví své a své rodiny či blízkých, tak strach z ekonomické situace po uvolnění opatření. Řada lidí už teď přišla o práci, ale ještě více lidí žije v nejistotě, jestli ji stále budou mít třeba v létě. Nebo nevědí, jak vydrží s finančními prostředky…

„Situace by se dala přirovnat k úrazu, který člověka upoutá na lůžko,“ upozorňuje koučka. Nezbývá než přerušit povinnosti a činnosti, které ještě před chvílí byly běžnou součástí každodenního života. Naopak času na přemýšlení a obavy máme najednou spoustu.

„V extrémním případě je to jako ztráta blízkého člověka, se kterým počítáme do budoucna a on tu najednou není,“ uvádí Marcela Rágulová druhý příklad podobně traumatizujícího zážitku. Reakce a způsob vyrovnávání se s těžkými událostmi mohou být různé. „Každý jsme v úplně jiné životní etapě, životní roli a s jiným ekonomickým zázemím.“

„Na našich webinářích se s klienty soustředíme na to, jak se vyrovnat se změnou.“ Nejdřív by si člověk měl ujasnit pár věcí: Co se vlastně stalo? Jak mám reagovat? Kdo je v mém okolí nejvíc postižený? Komu mám pomáhat?

„Poté, co si všechny tyto konkrétní informace řekneme, soustředíme se na to, jak změny naplánovat a kam zaměřit svoji energii a pozornost,“ vyjmenovává koučka s tím, že bychom měli zacílit na to, co je opravdu důležité pro náš život. „Například bych nedoporučovala každou hodinu sledovat zprávy a kontrolovat, jak jsou na tom lidé v republice.“

Přestože jsou podmínky ztížené, velmi záleží na tom, jak se ke své vlastní situaci postavíme. Podle Marcely Rágulové bychom neměli jednat zbrkle.

„Na první místo našich priorit bychom si měli dát zachování klidu,“ doporučuje a dodává, že nejlepší je sednout si s rodinnými příslušníky, partnerem a se všemi ostatními dospělými, kterých se naše konkrétní situace týká, a probrat, jak budeme dál postupovat.

„I když si představím extrém, že nemám na nájem, je dobré sednout si a sepsat si možnosti: Na jaké instituci je možné žádat o pomoc. Můžu zavolat majiteli a zkusit se domluvit na odsunutí nájmu nebo splátkách. V klidu si promyslím, kdo by mi mohl půjčit,“ pokračuje koučka s tím, že bychom měli využít toho, co jsme si doteď vytvořili.

Podle koučky bychom si také měli zhodnotit, jak jsme na tom s energií, protože někteří z nás jí v této situaci mají nazbyt. Dobré je vzpomenout si na věci, které jsme odkládali. „Pokud jste se chtěli naučit plynně anglicky, možná je na to ten vhodný čas,“ nabádá koučka.

Rodiče mohou také vybavit děti novými dovednostmi. „K tomu, abychom je učili vařit, prát prádlo nebo plánovat rodinný rozpočet, se často nedostaneme kvůli naší vlastní vytíženosti,“ říká profesorka psychologie z americké univerzity v Georgetownu Jelena Kecmanovicová.

„Pomůžeme jim tak do budoucna. Všechno se jim bude hodit v době, kdy půjdou na vysokou nebo se prostě budou stěhovat z domova.“

„Uvědomte si, že restart není sbírání se z neúspěchu, ale je to nový začátek,“ říká psycholog Barton Goldsmith. „Máte životní zkušenosti, abyste znova dosáhli svých cílů. Zkuste si vzpomenout, jaké to bylo, když jste něčeho dosáhli v minulosti.“

V případě, že se obáváte ztráty zaměstnání, stojí za to i trochu snít. Vzpomínejte, co jste kdy chtěli dělat, jak vás třeba občas napadlo, jak je ta či ona práce, na kterou jste náhodou narazili, zajímavá. Neomezujte se na obory, které jsou vám vlastní. Pro překlenutí nejhoršího období je občas třeba vzít prostě to, co se nabízí nejrychleji.

Zkuste vymyslet nějaké, byť dočasné a pro vás nezvyklé, řešení hned. Budete mít aspoň něco v záloze a určitě pocítíte i uspokojení z toho, že jste kreativní a nesložili jste ruce do klína. Na to, abyste se rozhlédli ve svém ranku, bude čas později.

Praktické věci, které můžeme udělat, jsou samozřejmě omezené. Podle odborníků je důležité dbát na udržování zdravé psychiky a psychické odolnosti, což je samozřejmě mnohem snazší říct než udělat. Hláška – prostě mysli pozitivně – určitě sama o sobě nestačí. Je třeba se o sebe dobře starat.

Na pocity strachu pomáhá práce s vlastním dýcháním. Dechové techniky podle Marcely Rágulové prokazatelně snižují negativní dopad strachu na mysl, zastaví negativní hormonální koktejl a zastaví nebo minimalizují paniku. Doporučuje i meditace.

Stresu a špatné nálady se každý zbavuje po svém. Odborníci vesměs radí najít si v rámci možností jiné činnosti, díky kterým se cítíme o něco lépe i v obdobích, kdy nás přepadají nepříjemné pocity.

„Je dobré vytvořit si rutinu. My lidé potřebujeme mít pocit, že máme svůj život pod kontrolou. V současné situaci máme největší míru kontroly pouze ráno a večer.“

Pokud si v těchto dvou částech dne zachováme řád a pravidelnost, velice nás to posílí. „Bez ohledu na to, jak jsme vyčerpaní nebo kolik máme energie.“

Čas si můžeme vyplnit i příjemnými a prospěšnými maličkostmi, malými rituály, které nás potěší. „Například si večer napište na papír tři pozitivní věci, které se ten den staly nebo které jste udělali,“ radí poradkyně Nataly Koganová.

„Pak se na chvíli zastavte a oceňte je. Výzkumy ukazují, že pokud jednoduše začneme myslet na něco, za co jsme vděční, tělo začne produkovat více hormonu serotoninu, což prospěje naší náladě.“

Pokud jste vystresovaní, může to zastavit i spirály negativních myšlenek, což se zvlášť před spaním hodí.

„Nejdůležitější je pomáhat naší psychice, ta potřebuje pravidelně dostávat pozitivní zážitky, aby nám bylo dobře,“ říká Marcela Rágulová. Měli bychom k tomu ale přistupovat trochu prakticky.

„Na druhou stranu nepodporuji pozitivní myšlení typu: Budu sedět v koutě a za měsíc všechno skončí a bude to v pořádku. Považuji se za pozitivního realistu,“ prozrazuje koučka s tím, že takzvané denní snění, kdy si představujeme, jak si za pár měsíců zajedeme na dovolenou a půjdeme k vodě s kamarádkami, je do určité míry prospěšné.

„Má benefity pro mysl i mozek.“ Příjemná představa spustí chemický koktejl hormonů, díky kterému se cítíme lépe. „Připravte si ale i plán B pro případ, že nakonec nebudete moci jet.“ Aktivitu je možné prožít alespoň virtuálně. „Třeba si promítneme obrázky a podíváme se, jak to tam vypadá.“ Je to ohleduplné i vůči dětem, které špatně nesou nesplněné sliby.

Stejně jako v jiných těžkých životních situacích by mohlo platit pravidlo, co tě nezabije, to tě posílí.

„Zkuste nezapomenout na to, že i stres a negativní emoce mohou mít své pozitivní důsledky. Studie ukazují, že lidé, kteří projdou velmi obtížnými životními zkušenostmi, z nich mohou vyjít se silnější psychickou odolností, dokážou znovuoživit stávající vztahy a opět si začít cenit života,“ uzavírá profesorka psychologie z americké univerzity v Georgetownu Jelena Kecmanovicová.