Jak žít s někým, kdo má odlišný přístup k úklidu

Podle zažitých stereotypů jsou muži nepořádní a ženy pořádkumilovné. Pravdou ale zůstává, že v oblasti úklidu nemůžeme generalizovat. Pro některé ženy není úklid prioritou číslo jedna a stejně tak najdeme muže, kteří nesnesou ve svém domě ani jedno smítko prachu.

Pokud ale mají partneři podobný přístup k úklidu, pak si mohou skutečně pogratulovat. Náročnější situace přichází ve chvíli, kdy se pohledy na pořádek v domácnosti zásadně rozchází. On úklid miluje, vy nenávidíte, nebo naopak.

„Čím odlišnější je přístup partnerů k úklidu, tím častěji u nich dochází ke konfliktům,“ říká docentka komunikace Sarah Riforgiateová.

Podle jejího názoru je častým jevem scénář, kdy je pořádkumilovnější člověk frustrovaný z každého pohledu na plný dřez nádobí nebo prach na konferenčním stolku. Následně se můžou o slovo přihlásit výčitky a nepříjemné komentáře, které celou situaci zhorší.

Není ani nic výjimečného, když méně pořádný člověk přestane uklízet „z trucu“. Přesto platí, že odlišný pohled na úklid není důvod k rozchodu. Naopak.

Podle Sarah Riforgiateové existují nejméně čtyři způsoby, díky kterým najdete s partnerem společnou „úklidovou“ řeč.

Konverzaci o úklidu povětšinou zahajuje pořádkumilovnější člověk. Pokud k těmto lidem patříte, pravděpodobně máte tendenci partnerovi sdělit, s čím by měl pomáhat, jakým způsobem by měl uklízet a jaké jsou jeho povinnosti okolo fungování domu či bytu.

„Tohle jsou ale věty, které byste neměla partnerovi říkat,“ radí klinická psycholožka Abby Medcalfová pro Well and Good.

„Problém číslo jedna je, že máte černobílé vidění. Pokud jste pořádkumilovnější člověk, pak zkuste svůj postoj k úklidu vnímat jako vaši osobní preferenci,“ dodává.

Raději se svého partnera bez zbytečných emocí zeptejte, zda si nevšiml zapomenutých ponožek u postele nebo toho, že po jeho úklidu zůstala špinavá toaleta. „Díky tomu dáte partnerovi prostor, aby vám vysvětlil svůj úhel pohledu. Teprve poté přichází ideální čas na debatu o tom, jak vylepšit stávají stav úklidu,“ míní psycholožka.

Podstatné je také to, aby váš způsob konverzace nebyl útočný, pichlavý nebo direktivní. Jedině tak dáte partnerovi dostatečný prostor na zlepšení, aniž by měl pocit, že jste jeho matka.

Pořádkumilovnější lidé mají pocit, že oni jsou „ti lepší“, zatímco jejich partneři jsou „flákači“.

„Opět je důležité zdůraznit, že v praxi máte pouze omezenější práh vnímání nepořádku než partner. Díky tomu si logicky dříve všimnete nepořádku a rychle ho odklidíte, protože na něj nesnesete hledět,“ vysvětluje docentka komunikace Riforgiateová.

Pokud váš partner nechápe, že se zlobíte za každý kousek neumytého nádobí, pak mu vysvětlete, v čem se vaše úhly pohledu liší. I když možná máte pocit, že rozdíl je markantní, ve skutečnosti si ho partner doposud nemusel všímat.

Stejně tak jste mohla vy získat dojem, že nepořádek způsobuje naschvál. Není tedy nic jednoduššího než si otevřeně o úklidu promluvit a pochopit, jak na něj druhý nahlíží.

Občas není na škodu slevit ze svého očekávání a nastavit hranice úklidu, které partner dokáže akceptovat. „Možná trváte na tom, aby na kuchyňském stole nebyly stohy papírů, možná vám vadí, že partner neuklízí boty do botníku. Nejlépe uděláte, když si s partnerem nastavíte hranice úklidu, které budete oba dva dodržovat,“ radí vztahová odbornice Nicole Anziaová.

Vy například nebudete šílet z každé ponožky mimo koš na špinavé prádlo a na oplátku váš partner bude dbát, aby každý pár bot přišel do botníku. Umění kompromisů je v tomto případě opravdu nutné.

Kdo z nás někdy neudělal domácí práci za partnera? Obzvláště lidé, kteří milují úklid, se po hlavě vrhají do úklidu za druhé, a domnívají se, že druhý jim bude donekonečna děkovat.

„Čím lépe se ale úkolu zhostíte, tím neviditelnější se práce stává. Následně druhá strana logicky nepozná množství úsilí, které jste do činnosti vložila,“ říká Riforgiateová.

Stejně tak se může stát, že vás u dané domácí práce uvidí tak často, že získají dojem, že ji vykonáváte s nadšením a dobrovolně.