Článek
Čas nezastavíme a přibývající léta dříve či později doženou každého. Zhruba mezi čtyřicítkou a padesátkou si v jisté chvíli uvědomíme, že mládí je dávno pryč, ubývá sil i energie, stárnutí náhle mění i náš fyzický vzhled, hlásí se nemoci.
A že také nenávratně zmizelo snad to nejpodstatnější, co charakterizuje mladé lidi – pocit prakticky neomezeného času, který máme k dispozici pro život, plány a naše touhy.
V tom okamžiku se většina z nás začíná prát s takzvanou krizí středního věku.
Má náš život smysl?
Právě tehdy se obvykle začínáme zamýšlet, zda jsme vůbec spokojeni s tím, kde jsme, kdo jsme, jestli jsme naše produktivní léta nepromarnili a co jsme nestihli uskutečnit. Stereotypní mužskou reakcí je začít „honit mládí“. Někdy se tak chovají i ženy.
Dnešní doba nabízí vysokou úroveň medicíny i úžasné možnosti v péči o vzhled, takže se mnohé dámy náhle vrhají do víru mileneckých vztahů či společenského života a různých akcí, investují nemalé prostředky a úsilí do toho, aby si zachovaly mládí. Objektivním faktem ale je, že ne každá má na to ve středním věku čas a podmínky.
Jak randit po čtyřicítce
„I ženy si uvědomují, že nestihnou naplnit všechny své sny,“ upřesňuje psycholožka Klára Gajdušková. Patří ale většinou do sendvičové generace, na jejich bedra tedy padá starost o mnoho členů rodiny z různých generací.
„Pečují o své stárnoucí rodiče i o děti.“ Případně o vnoučata. Navíc jsou v produktivním věku, tím pádem chodí do zaměstnání. Projevy této krize tak u ženy nemusejí být tolik viditelné jako u jejího protějšku.
V tomto věku je pro ženy typická schopnost vnímat realitu, což mnohdy probouzí nostalgii po mládí a pocit trpkosti. Jsou už v životním období, kdy se na svět dívají bez příkras, střízlivýma očima.
„V mladším věku se soustředíme na budoucnost. Ve středním věku zase na to, jak se nám v dané chvíli žije. Mnozí si uvědomujeme, že nám dosavadní život nevyhovuje,“ dodává psycholožka.
Manželství a krize středního věku
Spouštěče
Dobrá zpráva je, že krize středního věku není něco, co postihne každého. Někteří mají to štěstí, že svůj život prožijí tak, že si ani nevšimnou, že zestárli. Pokud ale nastane, je to kvůli několika typickým spouštěčům.
- Vnější vzhled. Deprese může náhle přijít ve chvíli, kdy žena zpozoruje první viditelné známky stárnutí. „Ženy si uvědomují, že se fyzicky mění,“ říká Klára Gajdušková. První vrásky a šedivé vlasy je mohou zaskočit. „Navíc se dostávají do věku, kdy přichází menopauza.“ A tento milník je nejen fyzicky, ale psychicky náročným přelomem v životě snad každé ženy.
- V práci chybí dynamika. Druhým spouštěčem mohou být i stojaté vody v zaměstnání, žena pracuje bez perspektivy na zlepšení a změnu. „Mnoho z nás je od mládí utvrzováno v tom, že si máme najít dobrou práci a kariérně růst. Co když ale už není kam postupovat?“ ptá se osobní koučka Melody Wildingová. „Moje klientky po letech vysokorychlostního výkonu v zaměstnání najednou začnou štěkat na kolegy a mají pocit, že tlučou hlavou do pomyslné zdi. Tyto projevy nejsou v souladu s jejich skutečnými povahami ani dosavadním přístupem k práci.“ Za změnou chování stojí otázky typu: Má to, co dělám, vůbec nějaký smysl? Ženy se bojí, že budou jen odevzdaně čekat na důchod.
- Syndrom prázdného hnízda. Třetím typickým spouštěčem je odchod dětí z domu. Zatímco někteří rodiče vidí prázdné hnízdo jako dobrou příležitost k tomu, aby se začali věnovat sami sobě a také sobě navzájem, jiní nesou novou situaci velice těžce, protože přišli o možnost pečovat o své nejbližší.
Na co všechno byste se měli připravit, pokud přemýšlíte o nevěře
Bojujete, nebo utíkáte?
Prvotní reakce na ženskou krizi středního věku mohou vypadat různě. „Obvykle jde o boj, nebo útěk,“ vysvětluje psycholožka Vivian Dillerová.
„Boj může mít podobu předsevzetí: Udělám všechno pro to, abych zpomalila proces stárnutí! To může zahrnovat pozdní těhotenství, plastické operace, lekce fitness s osobním trenérem nebo dramatickou změnu barvy a střihu vlasů.“
Útěk by se dal popsat jako uzavření se do sebe a popření současného stavu a změn, které probíhají. „S tím přicházejí symptomy apatie a například neochota zúčastňovat se společenských událostí.“
A tady pozor! Pokud by mělo jít o trvalejší stav, je namístě vyhledat pomoc, třeba přátel nebo odborníků. Škoda života, který nežijeme, ať už je nám, kolik chce.
Deset důvodů, proč jsou ženy nevěrné, a jak tomu zabránit
Je čas na reálné plány
I když krize středního věku bývá naplněná smutkem a pesimismem, mnoho odborníků ji bere prostě jako signál, který nám říká, že náš život potřebuje změnu. Příležitost najít nový smysl pro dlouhý kus života, který ve středním věku ještě máme před sebou, a byla by ho škoda doopravdy neprožít.
Hodně pomáhá zamyslet se nad tím, čeho bychom si v životě přáli ještě dosáhnout a co bychom chtěli změnit. Můžeme si pak promyslet, které z našich plánů a přání by nás naplňovaly radostí a zároveň patří k těm realisticky proveditelným.
„Nejlepší je sednout si s chladnou hlavou a sepsat vlastní pro a proti,“ radí psycholožka Klára Gajdušková s tím, že tak bude jednodušší vše vyhodnotit, podívat se na překážky, udělat si plán a určit si cíl.
Neměli bychom se ale podle ní zabývat jen krátkodobými cíli. Trénovat na maraton a pak ho uběhnout, to má jistě mnoho benefitů, ale nezapomínejme přemýšlet nad trvalejšími změnami. Střední věk má tu výhodu, že k němu patří zkušenosti, a právě díky nim si dokážeme vytvořit realistické plány.
Vztah ve třech – fenomén 21. století
Jak na to?
Vždycky nemusí jít o drastickou změnu. Podle psycholožky Robi Ludwigové někdy stačí změnit pohled na střední věk a uvědomit si, že toho máme ještě hodně před sebou.
„Čím dál víc lidí chápe, že může jít o velmi pozitivní období života,“ říká s tím, že tato krize se dá nejen překonat, ale dokonce se jí dá i vyhnout, ještě než na nás padne.
- Změňte úhel pohledu. Odbourejte svůj dosavadní nepravdivý pohled na střední věk a nahraďte ho novým. Mezi dospíváním a středním věkem je mnoho paralel. Zkuste si vzpomenout na tu mladickou energii a rebelovat proti společenskému přesvědčení, které tvrdí, že v tomto věku už je pozdě na změnu.
- Nepodceňujte své úspěchy. Promyslete si, co pro vás znamená „mít vše, po čem toužím“. Nebičujte se za to, že by vaše dvacetileté já nechápalo, proč jste v životě, byť nedokonalém, spokojená. I když život není perfektní, buďte si vědoma úspěchů, kterých jste dosáhla (a to ve všech oblastech), a pochvalte se za ně.
- Nevyčítejte si staré chyby. Vyřešte si svůj postoj vůči tomu v minulosti, čeho litujete, a pohněte se dál. Ve středním věku už víme, že život je i o zklamáních a prohrách. Díky posunu v medicíně před sebou máme mnoho plodných let a naše budoucí spokojenost záleží i na tom, jak se budeme chovat dnes.
| Krize přicházejí v různých životních obdobích |
|---|
| Pojem krize středního věku zavedl Elliot Jacques v roce 1957. Kanadský psychoanalytik na základě studia života umělců tvrdil, že muži okolo pětatřicátého roku zažívají depresivní epizodu, která trvá několik let. Právě u nich podle něj má krize extrémní formu.Dále tvrdil, že u běžných lidí může vyvolat obrat k náboženství, promiskuitní chování i náhlou neschopnost užívat si života. Nebo „hypochondrickou“ starost o zdraví či silnou, až „kompulzivní“ snahu udržet si mládí. |
| V populárně-naučné literatuře se také začal používat termín krize čtvrtečního věku. Typicky se týká lidí mezi pětadvacátým a pětatřicátým rokem života. Často jde o období, kdy mladí lidé nastupují do zaměstnání a vidí, že jejich reálné možnosti jsou omezené. Případně první práce nenaplňuje jejich předchozí představy.Zahrnuje úzkost ohledně směru a kvality života, který mladé lidi čeká. Psycholog Alex Fowke ji popisuje jako období nejistoty, zklamání zahrnující kariéru, vztahy a finanční situaci. |
