Článek
Některé matky jsou však vysloveně spokojené, když je na nich jejich syn závislý i v dospělosti. Vyžívají se v tom, že jim i několikrát denně volá a že se na ně obrací s prosbami o radu. Své „mamánky“ si spokojeně hýčkají.
Jak ale poznat, zda se jedná opravdu o závislého mamánka, nebo o muže, který si své mámy váží a má ji normálně rád?
Když mladý muž hovoří o své matce hezky, s úctou a je vidět, že ji má rád, je to pro jeho děvče dobré znamení. Psycholožka Alice Vondrová říká, že „když má muž dobrý a nekomplikovaně pozitivní vztah s mámou, znamená to, že má dobrou zkušenost s nejdůležitější ženskou figurou svého života. Pak lze předpokládat, že má základ k tomu, aby uměl vytvořit pěkný vztah i s další důležitou ženou svého života – s manželkou“.
Naopak, když je vztah muže k matce ambivalentní, či dokonce negativní, dá se téměř jistě říci, že i jeho vztahy s partnerkami budou problematické. „Takový muž s ženami více bojuje a soupeří, místo aby je ctil a chránil,“ uvádí psycholožka. Varuje však před zaměňováním dobrého vztahu s maminkou za vztah patologický.
Na to, aby dívka, či žena poznala, jak na tom její milý vlastně je, je určitě nejvhodnější čas, kterému se říká chození. Za tu dobu lze jednoduše zjistit, jestli se za ruku nevodí s mamánkem.
Když dospělý syn stále slepě poslouchá svou matku, která jeho život řídí a často s ním i hrubě manipuluje, je to v manželství veliký problém. Přestože, jak říká Alice Vondrová, i takováto matka v určité fázi života uzná, že by bylo dobré, aby se její syn oženil, má představu, že jeho život a tedy i život jeho rodiny, bude stále významnou měrou ovlivňovat.
Jak se má tedy snacha takové tchýně zachovat?
Sama psycholožka uznává, že soužití takových lidí je velmi komplikované. Často je tato závislost v počátku vztahu přehlédnuta a oba partneři mají pocit, že je jejich láska tak veliká, že i hory přenese a všechny nástrahy zdolá. Když pak růžové brýle spadnou, doporučuje Alice Vondrová „co nejrychleji odhadnout míru manipulativnosti tchýně a hlavně oblasti, ve kterých ona přednostně působí, protože jen málokterá obsáhne všechno“.
| Zásady, jak postupovat ve vztahu s mamánkem a jeho matkou |
|---|
| Nikdy se nepustit do otevřeného boje, protože ten je předem prohraný. |
| Nikdy nechtít na partnerovi, aby to jednou provždy s matkou vyřešil, nebo dělal soudce v jednotlivých sporech. („Muž se totiž v takovém případě stane bárkou zmítanou v rozbouřeném moři mezi Skyllou a Charybdou. Z toho houpání se mu chce maximálně zvracet, ale rozhodně neví, jak ty ženy smiřovat, protože vůbec nerozumí jejich nepřátelství. On totiž nechápe, proč se ty ženské nemají rády, když on je obě rád má“).Za nejlepší považuje Alice Vondrová variantu, kdy mladá žena „zachová klid a vlastně dovolí tchýni, aby se svým agresivním chováním v očích syna historicky znemožnila“. Protože jedině tak má šanci pochopit boj, který jeho dvě ženy mezi sebou vedou. |
| Zachovat klid za všech okolností. Nedat se ničím vyprovokovat. Ale zároveň dělat si věci podle svého, či podle dohody - výhradně - s partnerem. |
| Nikdy nevyčítat manželovi, jakou má příšernou matku a hlavně na něm nevyžadovat, aby to uznal a matku zavrhl. |
| Vždy s tchýní zachovat alespoň formální kontakty. A nikdy je nepřerušit - tedy nevykopat definitivně válečnou sekeru. |
| Zkusit najít něco pozitivního. Když už tady takováto snaživá matka je, využít její oddanosti ke svému prospěchu. Např. hlídání dětí a různé další druhy vzájemné pomoci. Přitom jí dát pocit, že je vážená a pro mladou rodinu velmi prospěšná. |
| To je už pro mistryně – s matkou manžela se skamarádit a udělat si z ní spojence. Pokud je to normální žena, tak to jde vždycky - jen nesmí mladá paní hned z počátku zvolit cestu konkurence a boje. Ten je totiž v tomto případě předem prohraný. Pokud se ale narazí na exemplář zavilé, bojovné, nepřátelské a manipulativní tchýně (kterých je ale opravdu málo), doporučuje se uchovat jen anglicky zdvořilostní kontakty (svátky, narozeniny, vánoce) a formálně slušnou komunikaci. Buď syn sám nahlédne, že matka působí destruktivně na jeho rodinu, anebo ne. |
Aby to nepůsobilo tak depresivně, Alice Vondrová dodává, že si „stačí jen uvědomit, že existuje mnoho lásek, nejen jedna. Každá z těch lásek je jiná, a přesto si nekonkurují. A tak je to i s láskou k matce a s láskou k manželce. Také mohou existovat vedle sebe a nemusí si vůbec překážet. Lidské srdce je velké a lásek se do něj vejde mnoho“.
| Dostala jsem od manžela krásný zimní kabát. Přivezl ho z Londýna a byl opravdu výjimečný střihem, barvou i aplikacemi. Měla jsem z něj obrovskou radost a nosila jsem se v něm jako královna. Ovšem jen do té chvíle, než jsem se setkala se svou tchýní a ta měla na sobě ten samý model. Myslela jsem, že omdlím. (Lucie, 32 let) |
|---|
| Přítel přišel s nápadem, že pojedeme na předsvatební cestu k moři. Vybírali jsme společně místo, kde by se nám to nejvíce líbilo. Hrozně jsem se těšila. To mě ale přešlo, když jsem zjistila, že můj přítel na naši cestu přizval i svou matinku. A ta místo, aby s díky odmítla, začala nadšeně balit. (Klára, 26 let) |
Mamánek je muž, který:
- svou matku v podstatě staví do role partnerky
- o všem se s ní radí
- je s ní v neustálém kontaktu
- svěřuje se jí
- svou matku staví na piedestal
