Jak si ve vztahu udržet potřebnou jiskru

Pro nezasvěcené je „jiskra“ vším. Alespoň v romantickém slova smyslu. Je to flirtování nad jídlem, které si užíváte v pyžamu v posteli. Smějete se vtipům, které jste slyšeli už tisíckrát. Nebo se po dlouhém dni v práci těšíte, až přijdete domů a budete se dlouho tulit jeden k druhému.

Jenže co když se ona „jiskra“ začne pomalu vytrácet? Je třeba v první řadě pochopit, že v dlouhodobých vztazích jde o nevyhnutelný jev. Stejně tak ale není třeba hned ztrácet naději.

Podle vztahové psycholožky Madeleine Mason Roantreeové existuje mnoho způsobů, jak ji znovu zažehnout. Jen je třeba dát si tu práci a poněkud přeformulovat svá očekávání ohledně dlouhodobého vztahu.

Řada lidí v dlouhodobých vztazích se podle odbornice postupně soustředí na získání času pro svou vlastní nezávislost, na vlastní koníčky nebo společenská setkání. I když je to jistě důležité, je podle ní ale stejně potřebné udělat si pravidelně čas i jeden na druhého (alespoň 15 hodin týdně).

„Tím, že spolu každý týden strávíte potřebné množství kvalitně nastaveného času, posílíte a upevníte vztah,“ tvrdí pro server Independent.

Pod pojmem kvalitně strávený čas se může skrývat mnohé - společné procházky, posezení u dobrého jídla, v kině atd. Jen je třeba mít v této době pokud možno co nejvíc z dosahu mobilní telefony.

„Samozřejmě že existují i páry, které doslova nesnesou trávit spolu mnoho času, jejich vztah tak může být spíš funkční než emocionálně propojený. Pro ně by taková rada nebyla vhodná. Pro všechny ostatní, kteří hledají ztracenou jiskru, ale ano,“ dodává.

Menší či větší hádky, roztržky či nedorozumění jsou součástí každého vztahu a není potřeba se za ně stydět. Jen je dobré každou negativní interakci vyvážit pěti pozitivními.

„Přijměte pozitivní postoj. Nezapomínejte partnerovi, partnerce říkat, jak vám na nich záleží, pokládejte jim komplimenty a dávejte zpětnou kladnou vazbu kdykoli to jen půjde. Ukažte svou vděčnost za vše, co dělají,“ nabádá Roantreeová, podle které je podobný přístup zásadní pro udržení jiskry, protože posílí vzájemný respekt a obdiv.

„Přemýšlejte o každém pozitivním kroku jako o vkladu do vztahu, snažte se takových vkladů udělat co nejvíc. Čím více jich bude, o to snazší bude překonávání vztahových potíží, které nastanou v budoucnu,“ dodává.

Ne všechno je dobré předem organizovat, ovšem v dlouhodobých vztazích to naopak bývá ku prospěchu - což platí i o společné zábavě, která je nezbytná.

A to nejen proto, že oba budete mít jistě dříve či později mnoho vlastních povinností, které vám budou zabírat mnoho času, ale i proto, že je až příliš snadné zapomenout na to, že i v běžné domácí „nudě“, která přichází s dlouhodobými vztahy, můžete i tak trávit zábavný čas s protějškem.

„Jak čas plyne, vztah je více a více považován za samozřejmost a narůstá tendence zapomínat starat se o zábavu i intimitu,“ popisuje odbornice.

„Zvykněte si na společně strávený čas, který vyplníte neotřelými a zábavnými činnostmi. Můžete to nakonec rozšířit i na sexuální život, abyste vyjeli z jeho předvídatelnosti a udělali ho opět více spontánním,“ radí.

Podle Mason Roantreeové je hlavní oblastí v psychologii vztahů zkoumání toho, jak řídit svá očekávání ohledně lásky. Problém je podle ní v tom, že po letech sociálního podmiňování a různých podivných tvrzení je naše vnímání romantiky poněkud pokřivené a často nerealistické.

To nejen že může ovlivňovat milostný život jako takový, ale také má vliv na to, že se někdy až příliš rychle vzdáváme vztahů, když máme pocit, že je tzv. líbánkové období nenávratně pryč.

„Musíte chtít svůj protějšek vylepšovat a investovat do vztahu. Mnoho párů se třeba dohaduje o tom, kdo co kdy udělal, kdo je s něčím na řadě. Podobné argumenty se vyvíjejí od myšlenky, že ve vztazích musí být vždy vše 50:50. To je ovšem nereálné, navíc to lidi nutí automaticky přemýšlet o ziscích a ztrátách. Partner se tak brzy stane někým, s kým musíte soupeřit, místo aby pro vás byl zdrojem rodinného tepla, relaxace a potěšení,“ vysvětluje odbornice.

Nejsou to jen velké hádky, které narušují vztah. Mnohdy jsou výraznější maličkosti, které se hromadí a výsledně vztah rozkládají, tvrdí Roantreeová.

„Jde o nepříjemné drobnosti, jako je nevynášení odpadků nebo prázdné roličky od toaletního papíru, o kterých se moc nemluví. Ovšem právě ty na sebe kumulují další nepříjemné věci, jako neustálé dramatické vzdychání, trousení nemilých poznámek nebo koulení očima,“ tvrdí a dodává, že právě tyto na první pohled bezvýznamné věci ve skutečnosti poukazují na větší neshody nebo konflikty ve vztahu. Postupem času totiž narůstají a šíří se až do stavu, kdy napáchají velkou škodu.