Jak se v dospělosti vypořádat s toxickými rodiči

V první řadě je potřeba odlišit toxický vztah od normálního období hádek. Ani ty nejzdravější vztahy totiž nejsou imunní vůči občasným neshodám.

„Dospělé děti dělají ve většině oblastí života jiná rozhodnutí než jejich rodiče a určitý konflikt je tak nevyhnutelný. To, jakým způsobem jej ale řešíme, odlišuje klasické napětí od toxicity,“ říká odbornice na vztahy Peg Streepová pro Huffington Post.

Skutečně toxické vztahy mezi dospělými dětmi a rodiči navíc nevznikají z ničeho nic. Jak poznat, že se jedná i o váš případ?

I jako dospělí toužíme po lásce a uznání od našich rodičů. Toxický rodič toho ale využije, aby dostal to, co chce.

„I když možná děláte správná rozhodnutí pro sebe, vaši rodiče ve vás vyvolávají pocit, že jim vaše rozhodnutí nějakým způsobem škodí. Mohou vám také vyhrožovat, že svým rozhodnutím narušíte vzájemné vztahy,“ říká licencovaná poradkyně pro duševní zdraví Justine Carinová, která se specializuje na dysfunkční rodinné vzorce.

Pokud rodiče odmítnete uchlácholit nebo se podřídit jejich požadavkům, hrozby se mohou začít stupňovat a začít evokovat vydírání.

Rodiče mohou mít tendenci podceňovat vaše pocity, což může vést k neustálému zpochybňování svého vlastního vnímání.

Jeden z klientů klinického psychologa Craiga Malkina například vyrůstal s otcem, který mu neustále vštěpoval, že by se měl více zocelit a nechat si narůst hroší kůži, pokud se jedná o emoce. To vedlo ke spoustě studu a zmatku kolem jeho vlastních emocí a k boji, který ho provázel až do dospělosti.

Rodič by měl akceptovat váš názor, i když se s ním do značné míry neztotožňuje. Měl by poskytnout prostor pro zdravou diskusi a nabídnout kompromisy.

V žádném případě by se neměl v dospělosti upínat k autoritářskému stylu vedení rozhovoru.

Mnoho rodičů má ve zvyku sdílet nevyžádané – ale často dobře míněné – komentáře na všechno, od vašeho oblečení přes práci, dům až po vašeho romantického partnera. Tyto poznámky mohou být přinejmenším frustrující, ale to neznamená, že jsou nutně toxické.

Naopak toxičtí rodiče kritizují nejen to, co děláte, ale i to, kdo jste. „Často poukazují na to, co s vámi není v pořádku. Ať už jste příliš citliví, hloupí nebo cokoliv jiného. Dávají vám pocit, že bez ohledu na to, co děláte, nejste dost dobří nebo jste nesplnili jejich standardy nebo očekávání ohledně toho, čím doufali, že se stanete,“ říká Streepová.

Toxičtí rodiče také místo toho, aby přebírali odpovědnost za svá provinění a omlouvali se za ně, vinu přesunou na vás. Mohou na vás svalit i vinu ohledně svých vlastních problémů.

„Mohou na vás svalit vinu, že jim přiděláváte starosti a kvůli tomu se potýkají s problémy, které právě mají,” dodává Streepová.