Článek
Často je děláme přirozeně, pokud jsme uvolnění, cítíme se dobře a v bezpečí, v kontaktu se známými a přátelskými lidmi.
Ve společnosti těch, koho neznáme, a hlavně když pochybujeme o tom, jak na nás ti druzí pohlížejí, se na povrch dere nervozita a tělo zaujímá ostražitý postoj. Často se také snažíme až příliš, což nevypadá přirozeně. Na co si tedy dávat pozor?
Vnímejte a uvolněte se
Prostě si uvědomte, jaké chování na vás u neznámých lidí působí pozitivně.
- Obvykle rádi pozorujeme ty, kteří se na nás dívají takzvaně přítomným pohledem – cítíme, že nás opravdu vnímají.
- Skvěle působí lidé, kteří svým úsměvem signalizují, že se s námi cítí dobře.
- Příjemné je, když s námi i mile mluví a také kultivovaně gestikulují tak, že gesta souznějí s jejich sdělením.
- Jejich obličej je takzvaně „přijímající“ (uvolněné obočí, široce otevřené oči a rty jsou v klidu, bez známek napětí apod.).
Nesprávné vyložení řeči těla aneb Jak vznikají komunikační chyby

Ruce neschovávejte
Ani si neuvědomujeme, že je ostatní chtějí vidět. Můžeme mít syndrom studených rukou či prostě pohodlné kapsy, a tak si je schováme. Nebo se nám v kavárně sedí dobře s rukama v klíně, což ale znamená, že jsou pod stolem. Člověk naproti pak může mít nepříjemný pocit, aniž by věděl proč.
Výzkumy potvrzují, že jsme na ruce velice zaměřeni. A zdaleka nejde jen o podání ruky, což v našem kulturním prostředí považujeme za základ přátelského kontaktu. Část našeho mozku dokonce pozná ruce daného člověka a také pozoruje ruce těch, se kterými komunikujeme.
Schované ruce ztěžují ostatním zpracování informací o nás i našich záměrech. Působíme neupřímně až nedůvěryhodně. Důležité jsou i otevřené dlaně.
Náklon znamená zájem
Pokud jsme uvolnění, přirozeně se nakláníme k těm, se kterými mluvíme, když nás něčím zaujmou. Odkloní-li se někdo, třeba se opře o židli, o zeď, často to vnímáme jako odmítnutí (jako by se stahoval, distancoval, cítil se nepříjemně). Výzkumy navíc naznačují, že člověk, ke kterému se nakláníme, se také lépe vyjádří a lépe se vypovídá.
Jak podle řeči těla poznat blížící se rozchod

Napodobujte tak akorát
Zrcadlení je chování, kdy napodobujeme celou škálu gest svého protějšku. Dobrá zpráva je, že tuto schopnost má většina z nás a používá ji automaticky. Pomáhá nám vcítit se do druhého. A pokud někdo zrcadlí nás, máme pocit, že nás emočně vnímá.
Obvykle jde o drobnosti. Ti, kteří spolu hovoří, třeba sladí mrkání, napodobí postoj toho druhého atd. Lidé se silnou empatií o tom vůbec nepřemýšlejí. Pokud ale zrcadlíme vědomě, je třeba odhadnout míru.
Ruku podávejte jako rovný s rovným
- Všichni jsme to slyšeli: Pevné podání ruky značí pevný charakter. Ale pevnější stisk se dá nacvičit rychle, vybudovat si dobrý, silný charakter je naopak dlouhodobý proces.
- Přesto je podání ruky podle studií v podstatě zárukou, že uděláme lepší dojem a protějšek k nám bude přístupnější. Snížíme tak i jeho tendence k vyhýbavosti.
- Dobré je podávat si ruku jako rovný s rovným. Triky, kdy například pravá ruka tiskne a levá pak zakryje tisknoucí se ruce, tu nemají místo. To gesto je popisované jako dominantní, jde ale spíš o pokus dominanci etablovat. Působí nejen nepřátelsky, ale často až dětinsky, nepříjemně a protějšek frustruje.
Řeč těla napoví hodně, přeložit se však nedá u každého
