Jak oživit milostný život aneb Rady, které obstály, nebo prohrály v boji s časem

O sexu bylo řečeno již mnohé. Některá doporučení byla ihned zpočátku z hlediska důvěryhodnosti odsouzena k zániku, jiná naopak přetrvala až do dnešních dní.

Podívejte se s námi na přehled nejčastějších rad pro zlepšení uvadajícího milostného života, tak jak ho přinesl server Daily Mail, a na vysvětlení, jak to ve skutečnosti vlastně je.

Opravdu stačí koupě nového, sexy prádélka k tomu, aby vztah vyjel ze zajetých stereotypních kolejí a dostal znovu šťávu? Pokud není mezi partnery jiný větší propastný konflikt, pak rozhodně ano.

I žena se jistě ráda podívá na upraveného a pohledného muže, není se proto čemu divit, že i partnera potěší pohled na ženu v pěkném, sexy prádle místo každodenního potkávání šedé myšky v otrhaných teplácích.

Pokud nenastane nějaký vážnější zádrhel, málokdo bude otevřeně a dobrovolně mluvit o sexu či intimních záležitostech. Ale často s dovětkem, že pokud by nějaký problém nastal, je třeba o něm mluvit.

Když ale v reálu k nějakým potížím skutečně dojde, ve valné většině oba partneři zarytě mlčí. Což je podle odborníků téměř 100% návod k tomu, jak se brzo dočkat rychlého konce. Proto platí, že včasná rozmluva o sexuálních problémech může vztahu pomoci.

Plánování všeobecně je dobrá věc, ale nic se nemá přehánět, a u sexu to platí obzvlášť. Není nic špatného na tom, naplánovat romantický večer, na jehož konci bude spontánní milostný akt, který oba partnery potěší.

Nastavit ale přesně harmonogram typu "dnes večer v deset budeme mít sex" je už příliš. Navíc je více než pravděpodobné, že si milování jeden, nebo hůře oba partneři příliš neužijí.

V tomto případě tedy "osvědčená" rada z minulosti příliš neobstojí.

Je pravda, že pokud nefunguje vztah po sexuální stránce, odráží se to i v jiných aspektech partnerského soužití. Proto se objevovala a i nyní stále objevují nová a nová doporučení, jak sexuální stránku vztahu vylepšit.

Jedno z těch dřívějších doporučení bylo, že nejlepší sex trvá minimálně dvacet minut. Alespoň to tak vyplynulo z jednoho staršího výzkumu. Většina populace to pochopila tak, že má předehra trvat zhruba dvacet minut, aby se žena správně naladila. Podle vyjádření autorů tehdejšího zjištění to ale znamenalo přímou stimulaci klitorisu.

Ruku na srdce, správná stimulace může ženu dovést k vyvrcholení, nebo alespoň do toho správného rozpoložení, klidně i za jednu dvě minuty. Je ale pravda, že když nemá náladu či chuť, nepomůže ani 40 minut.

Je tedy jasné, že na přesné časové "vymezení" sexuálního styku není radno příliš spoléhat, nehledě na to, že je to pro mnohé naprosto "demotivující".

Především páry s potomstvem často ani nemají chvilku na to dát si pusu, jak jsou unavení věčným žonglováním mezi dětmi a prací. Rada tedy zní, časové rozmezí určitě neřešte. Chcete-li si udělat krásnou společnou chvilku a máte na ni náladu, i pár minut mnohdy postačí.

Možná je to jeden z bodů, jak toho dosáhnout, ale pravidlem to rozhodně není. Jsou lidé, kteří si po sexuální stránce naprosto vycházejí vstříc a přitahují se fyzicky, mimo ložnici spolu ale nejsou schopni vyjít.

Nadmíra sexu také není vždy zrovna příznivá, byť by s tím mnozí nesouhlasili. Páry, které si po běžné vztahové stránce příliš nerozumí, mívají podle zjištění více náruživý, někdy až "hrubý" sexuální vztah, což není z hlediska zdraví příliš prospěšné.

Spokojené páry, které si rozumí, vkládají oproti nim i do sexu více citů a pohody, která naopak prospěšná je.

Pro nejednoho muže by to byla rozhodně jistota, zda svou partnerku vskutku uspokojil. Proto se i v průběhu času objevila některá tvrzení, jak to skutečně poznat. Jedním z nich bylo vyjádření, že při orgasmu se krátce ženě na krku a hrudníku objeví červená vyrážka jakožto spolehlivý ukazatel orgasmu.

Potíž je ale v tom, že v dnešní době má spousta lidí (v tomto případě žen) vyrážky i ze zcela jiných důvodů, a proto její projevy nejsou směrodatné. Mnohem více určující je v takové chvíli velmi zrychlená srdeční frekvence, vaginální kontrakce či přecitlivělý klitoris.

Jediným dalším spolehlivým vodítkem by pak bylo pouze přímé měření aktivity v mozku během aktu.

Možná to zní na první pohled vcelku lákavě, předešlo by se tím mnohým  nedorozuměním, ale až zas tak dobrý nápad to přeci jen není. Rozdílnost je totiž právě to, co dělá vztah jedinečným a také trošku nebezpečným. Kdyby se všichni muži začali chovat stejně jako ženy a praktikovali dlouhodobou předehru, romantická gesta a pohodu, dost pravděpodobně by to oba partnery po čase začalo nudit.

Je pravda, že některým ženským rysům by měli muži věnovat pozornost a možná se jimi i řídit, ale jinak ať zůstanou rozhodně sví. I ženy by se ale možná mohly od mužů ledacos přiučit. Jejich pohled na sex - občas jen tak partnerku (partnera) popadnout a hurá na věc, možná i pár lechtivých nemravností, to vše dokáže vztahu dodat jiskru. Mužský pohled na sex je všeobecně "více hrubý a nemorálnější", ale i to nemusí být někdy na škodu.