Článek
Mnohé možná překvapí, že podle nizozemské studie z roku 2009 trvá typické blízké přátelství (pouhých) sedm let.
„Většina dospělých ví, jak ukončit milostný vztah nebo jak odejít ze zaměstnání s grácií a důstojně,“ upozorňuje klinická psycholožka Ahona Guhaová s tím, že máme alespoň teoretické ponětí o tom, jak bychom to měli udělat.
„Ale rozchod s kamarádem je velice náročný. Není na to jednoduchý návod.“
Proč kamarádství ochládá?
Pravda ale také je, že mnoho přátelství končí v podstatě tak nějak samo od sebe a není třeba si to ani říkat. Odjedeme studovat nebo pracovat do jiného města, začneme milostný vztah, narodí se děti... a některá kamarádství tak nějak vyšumí.
Jindy ale s hrůzou zjistíme, že člověka, se kterým jsme ještě na vysoké před rokem dvěma byli nerozluční, nemůžeme už nějakou dobu ani vystát.
Věci o vašem vztahu, které byste kamarádkám říkat neměla
Důvodů, proč se to děje, je řada. Případ, kdy jeden z přátel udělá tomu druhému něco špatného, můžeme pominout - tady obvykle nastává rozchod automaticky a netřeba ho rozebírat.
V jiných případech ale, podobně jako v párových vztazích, přátelé časem zjišťují, že to, co v chování kamaráda přehlíželi nebo jim připadalo milé před pár lety, teď nedokážou jen tak přecházet.
Jeden či druhý se také mohou v životě posunout, získat jiné zkušenosti a náhle se mezi nimi objeví jakási hráz, za kterou si už nerozumějí. Stejně tak může jeden z přátel čelit rostoucímu pocitu marnosti a lhostejnosti, protože z jeho hlediska se už kamarádství vyčerpalo, nic mu nedává. Nebo si připadá až příliš zneužívaný a pod tlakem toho druhého, protože kamarádi se sice mají vídat a pomáhat si, ale všechno má své meze...
Kdy je na čase skončit
Jak tedy poznáme, že je čas to zabalit a udělat si místo pro jiné lidi, kteří nám na rozdíl od starého kamaráda budou do života přinášet něco zajímavého a dobrého? Podle terapeutky Sarah Epsteinové bychom se měli zaměřit na tyto body:
- Jste „prošlou“ verzí sama sebe. Některé vztahy zůstávají v minulosti. Sice si povídáte o tom, jaké to bylo na střední, ale nezajímá vás, co kdo dělal minulý týden. Zdravé vztahy se vyvíjejí spolu s lidmi, kteří je tvoří. Pokud se k vám kamarád nebo kamarádka chová jako k té stydlivce z poslední lavice, třídnímu klaunovi nebo roztržité naivce, jíž jste byla v prvním zaměstnání, je lepší se stáhnout. Zvlášť když se jako stydlivka či klaun začnete v přítomnosti toho druhého cítit, přestože toto období máte za sebou.
- Kamarádství vám ubírá energii, místo aby ji dodávalo. Pokud si po náročném dni v práci sednete s kámoškou na kafe a odcházíte z něj ještě unavenější a navíc otrávená, něco není v pořádku. Své pocity pak skrýváte, protože ji nechcete ranit, vyhýbáte se konfliktu, a tak nějak cítíte, že jakékoli vyříkávání by stejně nepomohlo. Možná si na takové přátelství i stěžujete dalším kamarádkám, protože do něj dáváte víc, než dostáváte. Pravdou je, že vztahy s některými lidmi vyžadují nesmírné množství emoční práce. Ale vážně vám to v tomto případě stojí za to?
- Už nemáte nic společného. Bývali jste nejlepšími kamarády, ale pak jste se zaměřili na jiné zájmy, pracovní kariéru či absolutně jiný životní styl a máte kolem sebe nové lidi, kteří do toho všeho zapadají lépe. Pokud se sejdou dvě kamarádky a jedna se chce bavit výlučně o svých třech dětech, zatímco ta druhá o cestování s batohem po Thajsku, těžko si budou notovat... Vaše hovory nad kávou jsou typické tím, že se úporně snažíte najít téma, u kterého byste mohli zůstat. Během schůzek se cítíte ve stresu, nebo dokonce tak nějak zmateně, že pořád ztrácíte nit.
- Jeden z vás se absolutně nesnaží. Příčinou takového stavu mohou být všechny výše uvedené body. Jak to vypadá v praxi? Buď jste to vy, kdo se objeví, jen když se vám to hodí, nebo je naopak veškeré zařizování společných chvil na vás. V tom případě si nikdy nejste jistí, jestli to vůbec klapne. Také se musíte často přizpůsobovat, protože váš kamarád či kamarádka má čas a ochotu potkat se s vámi jen v restauraci či kavárně, kterou má blízko. Posíláte jim přání k narozeninám a Vánocům, ale nedostáváte totéž na oplátku.
Pokud jste tato osoba vy, máte v sobě jakousi nechuť cokoliv podnikat. V zásadě se občas uvolíte k setkání, než abyste řekli, že už na kamaráda či kamarádku nemáte náladu a přátelství pro vás přestalo být důležité. A důvod, proč nakonec jdete? Chcete se vyhnout nepříjemnému rozhovoru a potenciálnímu konfliktu.
Tajemství úspěšné ženy? Tři kamarádky a dobrý manžel
Dál od sebe
Funkční přátelství vypadá jinak. „Můžeme na ně nahlížet jako na vzájemnost, na vztah dvou lidí, který je oboustranný, jde oběma směry. V přátelském vztahu je tedy podstatná reciprocita, náklonnost, porozumění,“ vyjmenovává terapeut Adam Táborský.
Na přátelství podle něj můžeme také nahlížet jako na naši podpůrnou síť. „Pokud jsme k sobě navzájem upřímní a důvěřujeme si, jsme schopni empatie - můžeme se svěřit se svými pocity, prožitky, názory bez obav, že budeme odsuzováni. Přítomná také může být vzájemná nezištná pomoc a chuť trávit s protějškem svůj volný čas.“
Co s lidmi, kteří musí mít pořád pravdu
Terapeut zároveň upozorňuje, že někdy není třeba odcházet, i když už si tak blízcí nejsme.
„Vztahy jsou dynamické, vyvíjejí se v čase. Nejlepší kamarádka z mateřské, základní, střední, vysoké školy už nemusí být nejlepší, když jdeme do práce nebo se přestěhujeme - nebo poté, co já jí, ona mně nebo jedna druhé navzájem uděláme něco, co přeruší naše pouto,“ uzavírá a dodává, že ani částečný odchod z přátelství neznehodnocuje to, co jsme spolu s někým prožili.
Jak se rozloučit
„Musíte přátelství opravdu ukončit, nebo ho můžete jen ,rozředit'?" ptá se klinická psycholožka Ahona Guhaová s tím, že bychom se měli zamyslet, jak dlouho nad celou věcí přemýšlíme. Někdy může jít jen o jakési chladnější období, které jednou skončí.
Na přátelstvích je právě krásné i to, že vždy nemusí být tak intenzivní jako milostné vztahy. Od kamarádů si můžeme dát pauzu.
Pokud ale chceme dát starému příteli či přítelkyni kopačky, měli bychom podle psycholožky podniknout následující kroky:
- Zvažujte. Všechno si promyslet a porozumět situaci je základ. Opravdu zvažte, jestli je kamarádství u konce. A také, zda je nutné se s daným člověkem „natvrdo” rozloučit, tedy oznámit mu, že už se nebudete vídat. Je důležité vnímat, jestli jde o vzájemné odcizení, nebo jen z vaší strany. Také posuďte, jestli nestojí za to dát tomu ještě šanci - vždyť přece můžete člověku, se kterým jste si byli blízcí, říct či naznačit, že je nutné něco změnit.
- Sdílejte a poděkujte. Pokud se rozhodnete zabouchnout za tím druhým dveře, zvažte vhodnou formu. Možností je víc - textovka, telefonát, dopis, osobní setkání. V rámci korektnosti ale dejte kamarádovi možnost odpovědět. Také dejte jasně a krátce najevo, že pro vás toto přátelství mělo svého času velkou hodnotu. Zvlášť pokud bylo kamarádství dlouhé.
- Truchlete. Dovolte si být smutní, i když jste to byli vy, kdo měl potřebu přátelství ukončit. Byl to pro vás důležitý vztah a to, že skončil, je prostě ztráta. Dejte si nějaký čas na to, abyste ztrátu zpracovali a nechte sami sebe cítit smutek, ale třeba i vztek. A stejně jako po ukončení milostného vztahu - nesledujte své bývalé přátele na sociálních médiích.
