Hádky jako koření vztahu

Tým psychologů z mexické University of Monterrey zveřejnil v časopise Psychology and Science zajímavý výzkum, z něhož vyplývá, že bez hádek je manželský či partnerský život de facto „mrtvý“.

Šéf výzkumu Alejandro Sanchez konkrétně tvrdí: „Komunikace je základem dobrého partnerství. Většina partnerů spolu po nějaké, delší či kratší, době mluvit přestává. Tak vzniká mnoho vyhořelých vztahů lidí, kteří spolu zůstávají jen kvůli rodině a dětem. Náš výzkum ukázal, že vztahy, kde se manželé dohadují, nebo dokonce hádají, jsou živé vztahy, založené na komunikaci. Samozřejmě hádkami nemyslíme násilí nebo psychický teror, jde prostě o škorpení se kvůli drobnostem běžného denního života.“

Jistě, i tady fungují výjimky, ale pravda je, že i sociologové se shodují, že zabijákem vztahů ve 21. století je nedostatek komunikace. V době sociálních sítí není neobvyklé, že vidíte pár na večeři v luxusní restauraci, kde si partneři neužívají lahodného jídla a společnosti toho druhého, ale oba sledují displej mobilu.

„Nešvar mladé generace,“ řeklo by se, jenže to už dávno není pravda, naopak. Závislých na mobilu je mezi lidmi ve věku čtyřicet a více skoro stejně jako mezi patnácti- a víceletými, což je dost alarmující.

Asi se nedá říct, že když se každý den hádáte, až lítá nádobí, je to ideální způsob komunikace ve vztahu, jisté ale je, že zájem o druhého tu určitě nechybí.

Ano, i na staré pravdě, že po hádce přichází usmiřování, něco je.

„Většina lidí, když vyventilují vztek v hádce, začne toužit po něžnostech. Takže by se dalo říct, že občasné domácí škorpení a hádky zlepšují i kvalitu sexuálního života párů,“ upozorňuje Sanchez.

A vzhledem k tomu, že druhým zabijákem vztahu je dnes nedostatek sexu a intimity v dlouhodobých vztazích, dalo by se říct, že pořádná hádka je něco jako mana nebeská pro každé partnerství.

Není hádka jako hádka, pokud se dohadujete o to, že z lednice zmizel poslední kousek koláče, prkénko na záchodě zase zůstalo nahoře nebo že na dovolenou nechcete jet popáté na stejné místo, je to běžné škorpení. Právě to, které by mělo být kořením vztahu a nezůstává po něm pachuť na jazyku…

Když ale hádky přerostou do agrese nebo do vleklých sporů, jejich funkce jako „lepidla vztahu“ se samozřejmě vytrácí.

Také je důležité, že ne každý se pohádat umí… „Je zajímavé, že lidé, kteří pocházejí z rodin, kde nebylo velké citové pouto, v dětství jim nebyla věnována dostatečná pozornost, neměli možnost se projevit, říci na věci svůj názor, se často hádat neumějí. Tedy hádat s lehkostí, která vztahu pomůže, ne ho udusí… Tito lidé při hádkách nejčastěji sveřepě mlčí nebo odcházejí se slovy, že hádky jsou pro tupce a oni jsou nad věcí. Zatímco lidé z rodin, kde se komunikovalo, jeden se zajímal o druhého a členové rodiny si spolu povídali, nemají s hádkami problém, berou je jako samozřejmost, která je v každém partnerství běžná,“ uzavírá psycholog.