Emoční nákaza aneb Jak partnerova nespokojenost ovlivní váš život

V poměrně velmi diskutované studii z roku 2014 výzkumníci zjistili, že pokud byly uživatelům na Facebooku po nějaký čas „předkládány“ více pozitivní příspěvky, jejich vlastní se v budoucnu rovněž staly pozitivnějšími.

Podobně to pak bylo i s negativními názory. Jak odborníci pro server Psychology Today uvádějí, jedná se o tzv. „emoční nákazu“.

Nejnovější článek profesorů Olgy Stavrové a Billa Chopika se zaměřil na to, zda emocionální nákaza, a případně v jak velkém měřítku, probíhá i v romantických vztazích.

Provedli dvě studie, ve kterých zkoumali, co se podrobněji děje ve vztazích, kde je jeden z partnerů obecně spokojenější se životem než ten druhý. Jestli se více přizpůsobí ti, kteří byli šťastnější, a budou tedy méně šťastní, nebo se naopak rychleji a více přizpůsobí ti méně spokojení a ve výsledku budou po čase i oni spokojenější.

V první studii odborníci zjistili, že páry „začínaly“ společný život s mírnějšími rozdíly v obecném štěstí. Průměrně šlo asi o 1 bod v desetibodovém hodnocení.

Postupem času se ale rozdíly ještě více snížily, a to hlavně kvůli tomu, že šťastnější z partnerů byli po čase méně spokojení. Negativní emoce se šířily mnohem častěji, než tomu bylo obráceně.

Ve druhé studii se zaměřili na změny pozitivních i negativních emocí, ale i vlastní sebeúcty v průběhu času. Ta potvrdila podobné výsledky jako první studie, tedy že šťastnější z partnerů hlásili po čase horší výsledky.

Jak šly roky, pozitivních emocí ubývalo, negativních přibývalo, stejně tak bylo zjištěno mnohem nižší sebevědomí. Opět bylo zjištěno jen minimum důkazů, že by se nespokojení partneři během let naopak cítili výrazněji lépe.

Výsledky uvedených dvou studií jsou v souladu s myšlenkou emoční nákazy. Tedy že naše vlastní emoce jsou utvářeny z velké části emocemi lidí okolo nás. Proč je ale největší vliv vidět jen u negativních emocí?

Jedním z možných vysvětlení je, že lidé jsou obecně mnohem citlivější na věci negativní než ty pozitivní, jak koneckonců nastiňuje i titul článku z roku 2001 – Špatné je silnější než dobré.

Podle autorů je tak mnohem pravděpodobnější, že například ztráta určité peněžní sumy (byť třeba i velmi malé) na nás bude mít mnohem větší dopad, než kdybychom naopak stejnou sumu získali.

Interakce s negativní osobou tak má silnější dopad na vlastní blaho než interakce s osobou pozitivně naladěnou.

Studie poněkud nepříliš optimisticky naznačují, jak každodenní zkušenosti formují naši životní pohodu. Pozitivní na tom ovšem je, že účinky v tomto průzkumu pozorované nepřišly „přes noc“. K poklesu o jeden bod v žebříčku „životní spokojenosti“ došlo po dlouhých 16 letech.

Zůstává tak stále v možnosti optimistické očekávání, že i když vedle sebe budete mít „mrzutějšího“ partnera, váš postoj to ovlivní až po delším čase.