Článek
Vyčerpání organismu po zimě, jarní únava a s tím související ztráta energie, výkyvy nálad, zvýšená přecitlivělost, podrážděnost a menší odolnost vůči každodennímu stresu, to všechno jsou příčiny agresivního chování jedinců. Pokud k tomu ještě připočtete finanční problémy a další nástrahy života, pak agrese a násilnosti nabírají na intenzitě.
„Podle našich dubnových statistik domácí násilí eskaluje nejčastěji v manželských a partnerských svazcích. Ohrožená je prakticky každá dvacátá česká domácnost, kde v osmdesáti procentech žijí nezletilé děti. Největší skupinou obětí jsou ženy ve věku 27 až 40 let,“ vysvětluje Martina Vojtíšková z Asociace pracovníků intervenčních center (APIC).
Bohužel domácí násilí se obvykle neomezuje na izolované epizody. Je to celý způsob života, do kterého se promítá jednání násilné osoby s obětí, přičemž jednotlivé formy násilí se prolínají a slévají do spletité sítě týrání, manipulací a psychické nadvlády.
Skutečnost, že se všechno odehrává v privátním prostoru, přispívá k obtížnému odhalování tohoto nebezpečného fenoménu.
Hranice pro mnohé jedince neexistují
Co je a co ještě není domácí násilí, řada lidí nedokáže přesně odlišit. I kvůli tomu mnoho týraných lidí váhá se svěřením se komukoliv dalšímu. Chování partnera často omlouvají a vinu svádějí na sebe.
Z výzkumu vyplynulo, že ačkoliv je fyzické napadání jasnou známkou domácího násilí, až 7 % lidí jej za domácí násilí nepovažuje. Na druhou stranu naprostá většina lidí (93 %) je přesvědčena o opaku, že jednoznačně o domácí násilí jde.
„Stejně závažné je i psychické násilí, ústní napadání, ponižování či kontrolování telefonu, bránění přístupu ke společným financím a další,” upozorňuje Jana Smetánková, spoluzakladatelka neziskové organizace Čas Robinsonů.
| Koho se nejčastěji týká domácí násilí? |
|---|
| Statistiky občanského sdružení ROSA opakovaně potvrzují, že domácí násilí zažívají lidé bez ohledu na své vzdělání nebo sociální postavení. Mezi oběťmi domácího násilí jsou nejčastěji zastoupeny ženy se středoškolským vzděláním (54 %) a vysokoškolsky vzdělané ženy (31 %). Muži, kteří se dopouštějí násilí na svých partnerkách, jsou nejčastěji středoškolsky vzdělaní (37 %). Z vysokoškolsky vzdělaných je to 35 % mužů a z vyučených 20 %. |
Duben měsíc eskalace domácího násilí
Podle statistik Asociace pracovníků intervenčních center (APIC) byl loňský duben měsícem s nejvyšším počtem vykázání násilných osob ze společného obydlí, a zároveň s rekordní návštěvností ohrožených osob v intervenčních centrech.
„Duben je měsíc s nejvyšším počtem sebevražd, a také eskalací domácího násilí. O tom svědčí 139 případů vykázání a 4989 kontaktů ve všech osmnácti intervenčních centrech České republiky. V porovnání s ostatními měsíci roku je v dubnu každoročně patrný nárůst v průměru o pětadvacet procent, a to jak v případě policejních vykázání, tak u návštěv intervenčních center,“ dodává Mgr. Martina Vojtíšková.
Mlčení bolí
APIC ČR prostřednictvím celostátní kampaně s názvem Mlčení bolí informuje laickou veřejnost o poslání intervenčních center a zároveň rozpoutává mezioborovou diskuzi na téma zkvalitnění pomoci lidem ohroženým domácím násilím v ČR.
Součástí kampaně je výzva státním orgánům ČR k zavedení povinné specializace na domácí násilí ve strukturách institucí, které se na řešení případů DN podílejí.
Kampaň Mlčení bolí odstartovala v červnu 2015. Od té doby ji podpořila řada známých osobností. Svou tvář jí propůjčily například herečky Ilona Svobodová, Michaela Maurerová, Andrea Kerestéšová a Lenka Zahradnická, zpěvačka Bára Basiková, ale také herec Jiří Bartoška, režisér Jan Kačer, herec David Suchařípa nebo olympionik Roman Šeberle.
