Článek
Děti se takové zátěži brání odpočinkem při učení. Jsou nepozorné, úkoly dělají neúměrně dlouho a loudají se. Také hledají záminky, jak od nich odběhnout. Chtějí jíst, pít, chodí na záchod, pokukují po televizi nebo se neustále na něco ptají. Větší děti můžete přistihnout při tom, že mají pod učením schovanou knížku nebo časopis.
Únava se přenáší také do školy. Začnou vypínat i při vyučování. Nedávají pozor, jsou roztěkané, baví se, o přestávkách se honí nebo perou. Když se tlak rodičů a školy na ně vystupňuje, může se jejich organismus bránit útěkem do nemoci (bolesti břicha, hlavy, apod.). Jiným způsobem obrany bývá záškoláctví.
Potřebuje věci, které ho baví
Takové dítě skutečně potřebuje pomoci. Nikoli neúměrným zvyšováním zátěže, ale spíš kvalitnějším odpočinkem. Potřebuje si hrát s kamarády, sportovat, prostě dělat to, co ho baví. Díky tomu se odreaguje od školy a případných školních neúspěchů. Dokonce i za cenu toho, že všechno nestihne nebo neudělá tak ideálně, jak by si to rodiče představovali. Odpočinutý organismus totiž přijímá víc informací a lépe zvládá různé zátěže i úskalí. Zvyšuje to šance, že dítě bude mít se školou méně potíží.
Fotbal zachránil jeho sebevědomí
Devítiletý Ondra měl ve škole průměrné a podprůměrné známky. Ale byl hvězdou místního fotbalového týmu. Dával góly a rozhodoval zápasy. Pomáhalo mu to i ve škole. Dítě, které je tam neúspěšné, bývá vystavené nepříjemné každodenní konfrontaci s ostatními. Zkoušení, písemky nebo vysvědčení, to pro něj obvykle bývá série stresů, nepříjemných zážitků a častých neúspěchů. Vidí, že je horší než ostatní. Ondra se s tím vyrovnal dobře. Spolužáci zase neuměli tak dobře fotbal jako on.
Pro dítě, kterému se ve škole nedaří, bývá velkým štěstím, když má na něco speciální nadání. Na sport, na tancování, na stavbu modelů atd. To mu totiž umožní, aby dosahovalo úspěchů. Ve své praxi jsem zažil hodně takových dětí jako Ondra, kterým jejich mimoškolní úspěchy pomohly absolvovat základní školu se špatným prospěchem bez toho, že by to narušilo jejich sebevědomí. Získaly také dobrou pozici mezi svými vrstevníky. Bylo jasné, že mají jiné dovednosti a kvality.
Musí mít svá potěšení
Děti, stejně jako dospělí, musejí mít vedle svých povinností také svá potěšení. Pomohou jim zregenerovat, nabrat síly a udržet duševní rovnováhu. Navíc není potřeba, aby v tom, co je baví, za každou cenu vynikaly. Stačí, když se své zálibě budou věnovat s chutí a zažijí při ní radosti přiměřené svému věku.
Rodiče se však dopouštějí jedné časté chyby. Když má dítě potíže s prospěchem ve škole, jeho oblíbenou činnost mu zakážou. A nejen to. Nesmí třeba ani ven nebo se dívat na večerníček. Přitom třeba zrovna večerníčky by neměly být nástrojem odměny a trestu, ale především hezkou chvílí před spaním.
Neefektivní zákazy
Zakážeme-li dítěti kvůli špatnému prospěchu například jeho koníček, může být apatické, bez jiskry a všechno mu je jedno. Není divu. Bereme mu jednu z mála možností, jak zažít něco příjemného. Nebo jak být úspěšný, případně jak si vysloužit pochvalu, která je pro něj jinak dost vzácná.
A jaké má perspektivy: zase další neúspěchy a učení. Naše poradenská praxe jasně ukazuje, že zákazy mimoškolní činnosti téměř nikdy nevedou ke zlepšení školního výkonu. Vzácnou výjimkou jsou jen chytří lajdáci. To však nebývá případ dětí málo nadaných pro učení.
Dětství není jenom škola
Dětství není jen škola, ale i spousta nejrůznějších zážitků. Také pro atmosféru v rodině je lepší, když se dítě vedle monotónní školní přípravy může těšit na společné výlety. Když má pestré zájmy a může si dopřát různé radosti.
Pro rodiče jistě není snadné smířit se s tím, že odejde od učiva, které stále nezvládá tak, jak by mělo. Stejně jako my nezvládáme spoustu jiných věcí, protože pro ně prostě nemáme nadání. Každý z nás dostal do vínku jiné schopnosti a talent. Proto je otázka, jestli není lepší, abychom se do určité míry smířili se slabšími školními výsledky našeho dítěte. A nechali mu víc prostoru pro zdánlivě neúčelné hry, zábavy, zájmy nebo koníčky. Přinášejí zisky, které nejsou měřitelné známkami, ale spokojeností a radostí. Dítěte i celé rodiny. To může být důležitější než známky na vysvědčení.
