Článek
Úloha prarodičů se trochu mění s dobou. Kdysi bývalo běžné, že u nich vnoučata trávila část prázdnin a někdy dokonce celé jarní nebo letní prázdniny. Dnes je všechno trochu jinak. Babičky i dědové bývají podstatně mladší a většinou ještě zaměstnaní.
Jedno však zůstalo. Většina dětí se k nim těší. Nejspíš proto, že u nich nacházejí to, co je pro ně doma mnohem vzácnější - klid a pohoda.
Zdravá role prarodičů
- prarodiče mají čas na starosti vnoučat,
- skoro do ničeho je nenutí a dokonce i na televizi je nechají koukat déle,
- děti si k nim odcházejí odpočinout od rodičů a svých povinností,
- děda s babičkou si jich často užívají víc než vlastních dětí,
- prarodiče už vědí, co stojí za rozčilování a co ne.
Zbytečné hádky
Někteří otcové a matky to ale takhle nechápou. Naopak. Vyčítají dědečkovi a babičce, že děti rozmazlují a kazí. Někdy mezi nimi dokonce dojde ke konfliktu. Řada rodičů se pak návštěvy u prarodičů snaží omezit nebo dokonce zakázat.
To je samozřejmě škoda. Je třeba se s prarodiči dohodnout na minimálních pravidlech hry, která děti dodržovat musí.
Když ztratí kontakt s vnoučaty kvůli rozvodu rodičů, přijdou o spousty hezkých zážitků nejen děti, ale i děda s babičkou. Je to podobná situace, jako když matka brání po rozvodu dětem, aby se vídaly s vlastním otcem.
V nepřirozené roli matek
Advokátka si nedovedla představit, jak by zvládala péči o děti a domácnost bez pomoci své matky, která pro ně chodila do školy, vodila je do kroužků a dělala s nimi úkoly.
Ale také chodila s dědou na třídní schůzky a školní besídky, někdy vypravovala děti i na výlety nebo na tábory. Když měla vnoučata nějaký problém, obracela se daleko častěji na ni než na matku. Té to nebylo příjemné, ale co mohla dělat.
Střet generací
- záludné je, když babička s dědou začnou nahrazovat rodiče, kteří tráví příliš mnoho času v práci,
- některé matky si nedovedou představit chod domácnosti bez jejich pomoci,
- často na prarodiče přenášejí své úkoly nebo povinnosti. Některé věci má ale dítě zažívat se svými rodiči,
- jiný výchovný styl prarodičů přestává být příjemným oddechem nebo zpestřením, které je možné tolerovat,
- prarodiče neúměrně začínají zasahovat do chodu rodiny,
- stoupá riziko střetu různých generačních názorů.
Z potěšení a zábavy povinnost i dřina
Starší lidé mají nejen právo víc odpočívat, ale obvykle to i více potřebují. Proto by jejich pomoc měla zůstat skutečně jen pomocí. Přesněji řečeno: musí být pouhým doplňkem.
Stejně jako by chvíle s vnoučaty měly zůstat především potěšením a zábavou, kterou nebude narušovat přemíra povinností a starostí. Třeba s úkoly a s přípravou do školy. Toho si děda s babičkou užili jako rodiče s vlastními dětmi až dost.
Už k babičce nechci
Pokud mladá rodina začne na prarodiče přesouvat příliš povinností a přetěžovat je, hrozí, že návštěvy u babičky a dědečka přestanou mít pro děti tu kouzelnou, bezstarostnou atmosféru. Unavená babička totiž začne být úzkostná a nervózní. Když bude muset spěchat, aby všechno stihla, začne děti okřikovat a daleko víc nařizovat nebo i trestat.
Spoléháte na sebe nebo prarodiče?
1. Děti vyzvedává ze školky nebo ze školy hlavně babička.
2. Vůbec nevím, co se ve škole učí, úkoly jsem s nimi nedělal(a) alespoň půl roku.
3. Volný čas spolu s dětmi trávíme hlavně o víkendu, někdy ani to ne.
4. Vadí mi, jak zasahují prarodiče do chodu mé domácnosti.
5. Často se s babičkou hádám o výchovu dětí.
Pokud jste nejméně na tři otázky odpověděli ano, je čas přehodnotit roli prarodičů ve vaší rodině. Začněte se svým dětem víc věnovat - pročistí se tím i vztahy se starší generací.
Snadno se pak může stát, že předpubertální vnuk jednoho den prohlásí, že k babičce už nechce. A to jen proto, že rodiče neznali míru a zneužili samozřejmé ochoty svých rodičů pomoci.
