Článek
Babička mívala pod hlavou pěkně načechraný a naducaný polštář, nejlépe dva a mám za to, že tenhle zvyk dále poměrně zarputile přežívá pod leckterou hlavou.
Pod tou svou mám naopak rád pokud možno nic plus něco málo, čímž se obvykle stav v hlavě a pod ní vyrovná 1 ku 1 a mohu harmonicky usnout. Manželka, kráčí spíše v babiččiných šlépějích a mívá pod svým blonďatým velínem pomenší Říp. Pět minut a bolelo by mě za krkem, au!
Děti spí skoro bez polštáře, zatím v posteli, na bojiště mají ještě času dost a nestýskají si. Je to ostatně božský obrázek, kterak si vrní jak kočka a pranic jim nevadí kompletní odkopání, že od okna táhne a pod ním někdo zodpovědně sype v jedenáct večer tunu skla do k tomu určených popelnic. Třiďme!
Mě vzbudí jen Julčin pláč a vlastní chrápání, čemuž by se jen pramálo divil ten, kdo by strávil jednu noc se mnou v jedné místnosti (okolkované žádosti zasílejte na P.O.Box, výherce bude poctivě vyžrebován). Ostatně to je pravý důvod mého asketického přespávání na chlapsky tvrdé podlaze obýváku. Jeden veliký klad naše dosavadní pérové, válendové letiště ovšem má. Báječně se na něm skáče, Bětka tuhle trampolínu patřičně využívá. Její opakované prosby, abych se též zapojil a také si skočil, nebyly doposud vyslyšeny, anóbrž mých devět desítek živé váhy by vrzavá péra uvnitř postelí přijala jistě méně vstřícně než Bětčiných 13kg.
Tento víkend byl bohužel posledním, kdy si mohla zasportovat. Navštívili jsme jeden známý švédský nábytkářský kolos, kde se dá všelicos koupit a mnohdy to i dobře vypadá. Pokud si to doma ovšem sami smontujete a nebudete od toho čekat extrémní trvanlivost a tak dále.
A věru, kompletovat roštové postele precizně ukryté v mnoha větších i menších bedničkách za pomoci skoro tří a skoro jednoleté dcery, toť bujará náplň celého, dlouhého dopoledne. Stačilo pár hodin, několik párů zručných rukou, tchýnin přirozený talent lidového bytového architekta, manželčin talent vynervovat mě řadou dobře míněných a ještě inteligentnějších rad, má přirozeně ladná nešikovnost a byteček je jak z katalogu IKEA.
Na strop nový, ultra moderní lustr typu mimozemské oko, apartní křesílko v retro stylu ovšem pouze pro užší zadnice a náš život může směle vystoupat do těch kvalitativně nejhonosnějších poschodí naší mysli. Na pár minut. Ale teď vážně - máme teď tvrdší lože, po skoro vyhrané skládačkové bitvě, Bětka přišla o trampolínu a pes si přišel k novému stylovému domečku pod křeslem a já ku zkušenosti. Přineste mi něco, já vám z toho smontuji cokoliv podobného!