Hlavní obsah

Deník zasloužilého otce - tu máš knedlík...

Novinky, Robert Fajman

...ať nejsi diblík. Však ono se to nezblázní, když si dá trochu segedínu, říká babička směrem k půlroční Julii.

Článek

Babičky to myslí dobře, samozřejmě, a koukají na vás přes prsty za každé bububu typu "tohle jí, mami, prosím tě, nesmíš dávat, to ona ještě nemůže". Dneska se nic nesmí, za nás takový extrabuřty nebyly! Hudruje skoro uražená babička. V půl roce jsme vás šoupli do jeslí a já mašírovala zpátky k pásu do fabriky. Kdo by se staral o přebytečné informace. Že mimino by rozhodně nemělo dostat nejméně do jednoho roku lepek, cukr, sůl, exotické ovoce a tak podobně? No, ono se to nepotento. Vy jste baštili pěkně rohlík i knedlíky od půl roku a jací jste kluci dospělí!

Pravda, exotické ovoce se mi beztak do ruky moc nedostávalo, páč mamka neměla čas a chuť stepovat v housenkové frontě před zeleninou, když přivezli banány a s prodavačkou se neznala. Dnes takový výstavní kousek tropického ovoce musí vydržet transport přes půl zeměkoule, rozdíl teplot tisíc stupňů a stejně pak vypadat jak právě utržený z keříku, barvičky jak od Picassa! Jediné, co to má pak společného s původním pravzorem, je právě jen prvotní vzhled, ale ten prodává, e-la-hop. Často to chutná jako neurčitá až odporná hmota, mající jen tu vnější podobu, tfuj! Není nad rajčátko ze zahrádky!

A éčka? No, co, co, beztak čím dříve si na ně zvykne, tím lépe, beztak se jim nevyhne, dí mnozí. Proč bych musel ale pěchovat chemii do miminka, když to není nevyhnutelné. Stačí se v regálu mrknout na etikety s obsahem - v jednom jogurtu je "éček" sedm, v druhém žádné, takže snadná volba. Je to mnohdy materiál pro milovníky velmi brutální, masochistické četby. Třeba takové dětské limonádičky, joj. Ne že by každé éčko bylo záporňák, jasně že není, ale spousta jich je eňo-ňuno jedíček (viz http://64.233.183.104/searchq=cache:U48c7OcvcXQJ:esorea.cz/E/etab.htm+chemick%C3%A1+%C5%BEranice=cs). Nevím, nakolik to bylo ve všem i za nás, před dvaceti, třiceti lety. Kdo to ví? Haló!

U babičky jste ovšem za největšího zlouna, když jí nedovolíte, aby tomu roztomilému šmudlíčkovi dala kousek sušenky. Vezměte jim to potěšení vidět ta rozzářená očička. Zažíval jsem to s první dcerou a i teď s druhou. Chápu to, na druhou stranu prcek nemá ještě vůbec uzpůsobená střeva a trávení ke zpracování lepku, takže opravdu nejde o nějakou libůstku z nudy a moje dítě je moje dítě.

K tomu teď i super agresivní reklama v TV! Velká dávka správně cílené reklamy kolem Večerníčku a u všech dětských pořadů se nedá nevidět. Za to bych zavíral, sakra. Nejvíce mě dostala upoutávka - tento program sponzoruje Májka - u Večerníčku. Paštika je fakt dobrůtka pro dítě... Jo, jo...

Související témata:

Související články

Deník zasloužilého otce - Lojza

Usnuli jsem s dětmi po obědě jako zabití. Dokud nás nevzbudilo hlášení místního rozhlasu o docela zemřelém spoluobčanovi. Ta-da-da-dá!

Výběr článků

Načítám