Článek
Pú nevolí, páč je plyšák! Já jsem z masa a kostí a tak, ale politika mě nezajímá o moc víc a pokouším se jí ignorovat. (Nesnadná to mise v dnešní mediální době!) To by ještě tak scházelo, abych se i já patlal v partajích, blemst. Ale ty dvě středočeské postavy, ať je to k čertu, kdo chce, mám na očích, jak zabloudím k oknu a je to věru frustrující výhled.
Poezie pro oči. Prokletí básníci, au-au! Stranický odborník na propagaci, který pustil tenhle modrobílý výtvor na budky, nemohl být z této planety a pokud, nebyl při smyslech! Myslel jsem, že jde o recesi, poťouchlost, stává se, ale ona je to seriózní annonce! Má-li mě něco odvrátit do mého nechutenství k politikům, pak tihle dva brunátní paňácové, širší než delší, jak dva širokorozchodné sloupy, v trubkoidních sáčkách, to jistojistě nebudou.
Nic osobního, pánové, je mi jedno, za koho kopete. Jde mi jen o prezentaci, brrr. To medvídek Pú, to je jiný kabrňák, lety prověřený, krásně žluťoučký až okrový, vždy svolný přecpat se medem a dobrák, dobrák od plyše, to vám řeknu. Sám jsem vyrostl na Jen počkej, Štaflík a Špagetka, Kosí bratři, Káťa a Škubánek, Dorotka a její ješitný, přísný papoušek Koko, Potkali se u Kolína, Zahrada, Fík, však víte. Teď s dětmi znovuobjevuji tyhle skvosty, vycházející postupně na DVD a navíc jsem v obraze i co se současných Nemů, Příšerek a Madagaskarů týče, joj!
Prožívám druhé dětství, Medvídka Pú má v naší domácnosti zatraceně lepší koláč než John J. Rambo, můj druhdy oblíbený, perzekuovaný a namakaný vietnamský veterán. (Jsem ale stále zadobře i s Johnem!) Jeden z hopsajícího pruháče Tygra, nerudného Králíka, depresivního Iáčka, přemoudřelé Sovy, milé Kangy a Roo či prťavého Prasátka zněžní, až je mu z dospěláckého světa všelijak.
Politické debaty? Pffff! Jak může někdo být tak masochistický a prznit si víkendové poledne duelem dvou naparujících se činitelů? Brrr. I ten organizátor a občasný prudič Králík, je charakter jak bejk. A co teprve jaká je švanda s Glorii, Melmanem, Alexem, Martym a tučnáky! Já tak rád trsám, trsám, trsám. Nadšené jsou děti, rodiče, domácí zvěř, o-la-lá. Kdo to nezná, ať se hanbí! Ale s Jirkou, Václavem, Mirkem a vůbec, to vůbec nijaká legranda není. Chci medvídka Pú a hrnec medu! Více medu, ale v plném hrnci, ne kolem huby!