Hlavní obsah

Deník zasloužilého otce - Červené kladivo

Novinky, Robert Fajman

Určitě znáte ten test, co už tři roky koluje po síti a na jehož konci vyhrknete "červená" a "kladivo" stejně jako skoro každý. Nebo ne?

Článek

Pokud k vám náhodou tenhle hoaxovitý test nedorazil, je to prosté, vaše mysl je zkoncentrována řadou jednoduchých sčítacích rovnic, které vám mají vyčistit hlavu a po nich se vyhrkává barva a nástroj jedna dvě, prvotní impuls, nezkalená data. Navzdory pocitům o vlastní jedinečnosti odpovíte skoro určitě červené kladivo, protože neuronové dálnice se ve své prapodstatě až tak neliší. Bolí to, jo, jo. Udivující, ač pochopitelné a trochu to i zarmoutí - zdá se, že nejste až takové unikum ve vesmíru.

Je tu i možnost, že nejste červenokladiváři, ale až tak to na věci nemění, na pár sekund vás to povnese k výjimečnosti, ale ona lopata jako kladivo. Já jsem například lopatou. První barva, kterou mrně vnímá je dle mého krevní červená a první pohyb, co rukou při hraní později udělá je pořádně s něčím nebo do něčeho fláknout, takže jakýpak div. Jiné odpovědi lze navíc z části přičíst i menší koncentraci při testu.

Má svěží kolegyně je již v důchodovém věku a skončila na žluté sekyře, což, pravda, není úplně typické, ale prý jí má doma, tak jí to trklo. Je to svérázná žena. (Druhý den přispěchala s opravou, že jak tak na ní koukala, je spíš červená než žlutá...)

Jakého by mohlo být průzračnějšího důkazu nad otestnutí reakce naší tříleté dcery! Mysl čistá jak čerstvě vypraná plína, žádný balast a nánosy dospěláckých klišé a souvislostí. Číst neumí, jen E, A, O, ale to nevadí. Při procházce jarním parkem jsem zákeřně vybafl: barvu, nářadí, teď, hned, svist! Hnědá-kleště. Vow! Tak nevím, jak je to s tou neuronovou highway... (Na druhý nástřel, o pár dní později, už to ale bylo červené kladivo asi si to nechala projít hlavou...)

Druhá věc, mezi námi rodiči, když už jsme u těch testů, mrkněte na odkaz: http://pajanek.invite.cz/mozek.html  - je to nudně opět o mozku a výsledek mě překvapil. Já, hrdá matka a vyšel mi maskulinní mozek jak má být. Zdá se, že nejsem ztracen a definitivně zblbnut láskou k dcerám. Himlhergot, flák ho do police, jdu na párek a kus Plzně, venku to letně smaží, fočus v bedně mě zatím moc nebere, ať se stará o tu naší drobotinu pár hodin stará... (Mimochodem BeBe Brumík, rozňachňaný a zašlapaný pečlivě Julií do nového koberce během těchto řádek - sakra precizní práce, to bude mít maminka radost...)

Související témata:

Související články

Deník zasloužilého otce - Medvídek Pú

Legendární méďa je rozhodně krásnější, charakternější a vůbec barevnější, než dva tfujtajbl chlapíci na volebním plakátě na telefonní budce před domem!

Deník zasloužilého otce - Ztraceni

Skoro opuštěný a zatraceně zákeřný ostrov, daleko od svých, daleko od domova. TV bliká do noci a já jsem rozjemnělý až slzy cákají na linoleum.

Výběr článků

Načítám