Článek
Ééé, hned z kraje - jasně, že nebudu pitvat kdoví jak hluboko tenhle suše znějící termín, ale když už máte doma čtyřměsíčního človíčka, nevyhnete se srovnávání kdysi vs nyní. Něco se změnilo, he? Aby ne! Přibyl nám v životě dinosaurus! Chraň bůh, bych srovnával nejhebčí holčičku s prehistorickým, zeleným bíložravcem mdlého rozumu. Alžbětka je maličká a nikoliv zelená, ale tak dinosauří ta změna, způsobená její existencí, je!
Vrátím-li se o pár měsíců zpět - přiznávám a popel si sypu, kromopatrného těšení se na zázrak zrození a obav, aby vše bylo, jak má být (klepy, klep), někde hluboko (ne tak úplně nejhloubš) šimraly i krajně trapné a nedospělé obavy. Co když manželka po porodu extrémně přibere a propadne trvalým depresím ze své proměny? Notabene ji narážkami přivedu k opaku, přestane jíst, v hrůze z postavy a hup - anorexie či tak něco. Nemusí psychicky zvládnout všechny ty pochody kolem rození a výchovy dítěte a stane se z ní vynervovaná hysterka? Zvládnu to já? Vím, byl to ode mě hnus, po hodně vedlejší koleji se ale potajmu tyhle úvahy proháněly. Rdím se a koukám, kam se studem zavrtat. Jakoby záleželo na kilech (tedy, nemáte-li jich zrovna dvěstě)...
A hle - momentální zátiší našeho společného trojbytí se jeví - e lá hop: stojíme s kočárem made in Poland před kamarády, stále svobodnými a bezdětnými: 1. manželka - zářící, mladá žena, spokojenější a krásnější než kdy předtím, 2. já - pyšným otcovstvím fosforeskující, o pár let starší, šťastný, oplácanější a trochu ospalejší než kdy předtím a 3. dcerka - obvykle spokojený a usměvavý exemplář malinkého, novotou vonícího homo-sapiens.
Navzdory dobře zazděným obavám se mi porodem z mnohaleté partnerky stala spokojená a milá žena - odolná a silná žena. Až sám žasnu a klaním se. Ne že by předtím byla nespokojená a nemilá!!!
Příroda to uměla zařídit, co taková ženská vydrží a utáhne a ještě si zachovává úsměv, to je zázrak. Někde jsem vyčetl, že jde-li do tuhého, ženská vydrží víc než chlap!? I tomu věřím! Samozřejmě, ani my nežijeme v krasobarevné pohádce a tu a tam člověk vypění miminko nemiminko. Když teploměr ukazoval čtyřicítky a náš drahý pejsek nám v naší hodinové nepřítomnosti ze žárlivosti prochcal celou dvojpostel i zbytek bytu, manželce ruply nervy, vrazila mi Bětulínu do rukou a na hodinu se zavřela s pláčem vedle v pokoji. Tam zhluboka dýchala, až se prodýchala k obvyklé vyrovnanosti. To jen odbočka coby chvalozpěv na mou vyvolenou i ženy obecně! Co bychom byli?! Ale zpět k hodnotám, k žebříku kočího kočáru.
Když jsem, coby svobodný, bezdětný mladík čítával a slýchával na otázku největší radosti a štěstí či smyslu života odpověď: mé krásné děti - jevilo se mi to značně klišoidně. Ale jo, hezký to je, ale ta zodpovědnost, ty povinnosti. Konec kalení, konec večírkům, jen plíny a starosti. Času dost, dejte mi pokoj! Jak mě máma s tátou mohli mít v devatenácti (jiná doba, host vyhazuje vrchního!), když já si v osmadvaceti připadal jak naivní jelito?
A teď, o dva roky později? Ehm, pardon, tetelím se blahem a hrdě házím úsměvy na všechny strany, zde mě máte, super otec... Nenápadně natáčím kočár do kamery. To je ale šmudlinka! A jak vyrostla! Známí vše pozorují s pobaveným i mírně ironickým úsměvem (aby ses nám, tatínku, nepotento...).
Roztomilá inovace, což o to, myslí si - sami radši ale ještě pár let počkají. Nezdá se tudíž, že by nás kdokoliv z bližšího okolí hodlat následovat, ač věk všech kolem třicítky je. Volnost a popíjení na zahrádkách do noci má také něco do sebe. V duchu mě možná i litují! Pravda, občas bych se přidal a bezohledně se propil, za bujarého veselí až do svítání, ačkoliv vím, že by mě celý druhý den bylo pekelně zle od cigaret. Normálně nekouřím, ale u zřídkavého piva se to snažím nesmyslně dohnat. Ale má játra a plíce nejsou, co kdysi! Běda jim, běda mě. Čiliže k tomu mému (našemu) žebříku, na jehož nejvyšší šprusli se hihňá krásná holčička, už zvědavě ohmatávající svět v dosahu ruček. Všeho do času - můj čas otcovství nastal! Nejsem rodič mistr světa-amoleta. Ale jsem šťastný. Už tu větu o největším štěstí chápu a nezní mi jako klišé...
