Článek
Které místo je oním ostrůvkem, pro chvilky kdy se přes veškerou lásku k ženě a potomkovi potřebujete prostě na pár minut vypnout? Zabloumat si myšlenkou v imaginární tramtáryji?
Ano, "cé" je správně - WC neboli water-closet. (Ještě dokonalejší by to bylo někde na zahrádce, v zapadlé vesničce, v zapadlé dřevěné budce - dry closet, ale budiž.)
Bydlíme ve starém domě. Tom, co má mezi WC a koupelnami světlíky, takže když si otevřete okénečko, slyšíte zvuky z protějších a vedlejších okéneček. (Svět plný okének.)
Usazen na toaletě mimoděk naslouchám dosti indiskrétním zvukům a hlasům z intimních místnůstek spolunájemníků. To by byl audio dokument! Spustit odshora takovým světlíkem na špagátu mikrofon a pomalinku, pomalilinku, patro po patru. Kolem páté ranní, šesté, sedmé, osmé, deváté a pak zase večer a v noci. Nebo každou hodinu z 24, co jich den má...
To by byl výpovědně bohatý referát o planetě zvané Země, respektive tvorech, kteří ji, prý, opanují.
Tu vzdychá starý, unavený pán, maje problémy s malou potřebou. Tu chrchlá kuřák při své ranní cigaretce. Zvukový atak o patro níž (áá, pán má nemalou střevní příhodu, jako obvykle, podejme si ruce), vedle řve vynervovaná mamina na děti, až už se konečně vypakují do školy...
Tady ticho, tady též, i tady, a? Moment. E - je - jej, tady si to mladý pár z pětky rozdává přímo ve vaně! Pšššt. O poznání vzrušivější zvuky než přepečlivé čištění zubů mladíka od naproti. (Elektrickým kartáčkem, podle bzukotu, mám ho též, ale není nad manuální klasiku.)
Slečna pere prádlo (pračka evidentně má nejtišší léta za sebou), o patro níž fičí fén o 106 a vedle křičí muž, ať mu někdo, sakra, podá toaleťák!
Tady té řeči nerozumím, nějaký cizinec si prozpěvuje...
Lidstvo, lidstvo, jaké jsi ve chvilkách, kdy zrovna nelétáš k Marsu, neštěpíš jádra atomu, nezvyšuješ DPH?
Tady v těch místnůstkách jsme si (skoro) všichni pěkně rovni, diktátor jako školáček...
(Sakra, to už tady zase není toaleťák? Sakra! Podejte mi někdo toaleťák!)
