Článek
Naše dcerka má totiž za sebou své první krůčky bez opory! Ha! Sama na svých vratkých nožkách více než váhavým pohybem překonala napoprvé intergalaktickou vzdálenost přes celý obývák! Manželku, věšící toho času prádlo, to dojalo téměř k slzám. No moc se neuchechtávejte, kdo zažil, ví o čem je řeč. Jasně, banalita, každá malá lama se po narození zvedne a e lá hop, chvilku to nejde a už nám to šlape. Co na tom?
Ale lidské mládě není zas až tak pohotové a ku svému prvnímu pribiliniecovskému výkonu se odhodlává o poznání déle. Naše šmudla se odhodlala přesně v jednom roce, jednom měsíci a jedenáctém dni. Nic moc, řeknete, leckteří capartíci krok-sun-krokují třeba i o čtvrt roku dříve. Ať si, mě dojala tahle náhlá exhibice i tak až dost.
Opravdu, ta příležitost vidět on-line první opilecky rozklepané kroky potomka! Po Měsíci se nehopsalo významněji!
Takhle zaobalené v písmenkách jeví se jádro mého nadšení jako čiro-čirá všednost. A co, he? Ale považte, jde asi o stejnou všednost, jako kdybych vynesl do třetího patra vlastnoručně středně velkého slona. A to si sakra buďte jisti, že to by byl zázrak jak vyšitý! Za normálních okolností by mi totiž dal, s mou poměrně jednoznačně vytyčenou fyzickou (ne)zdatností, zabrat obyčejný pytel cementu!
Tak heuréka, je to tady, tolik očekávaný okamžik. Už nebudeme odsouzeni k odřeným kolínkům, kaťátkům od trávy špinavým - ježto budeme chodit a chodit. Ehm.. No, pravda, všichni rodičové zkušenějších chodců mě obezřetně varují, že je to jen další krůček k ještě vetšímu rodičovskému záhulu a ovace nejsou na místě. (To byla pohoda, když nám ten náš pinďa jen lezl, říkají.) Asi ano.
Ostatně, po onom náhlém výkonu (vivat!) došlo k útlumu a malé se do chození nijak zvlášť nechce. Sama se zvedne a rozejde, ale přednost dává stále "chůzi" po kolínkách. (Tuhle jsem si to zkusil, asi tak srovnatelnou rychlostí jsem překolenil byt z obýváku do ložnice, zpět, do koupelny, chodby a tak dále, občas se natáhl, snědl nějaké to smetí z koberce, vylil psovi misku s vodou, naházel do té kaluže všechny keksy, vyházel něco hlíny z květináče, nacpal rohlík do videa a tak, jak to běžně Alžbětka stokrát za den dělá. Byl jsem kolena spálená, bolavá. Jsem bábovka.)
To máme zuby - odškrtnuto, první kroky - odškrtnuto, co teď? Zatím je to pohoda, zatím je to víceméně pohoda a radost! (Pominuli občasné chutě se vším praštit, vykašlat se na to odshora dolů a vypadnout na druhou stranu Zeměkoule a orazit si!)
