Článek
Pokud na tom ovšem není váš zaměstnavatel tak dobře, že si lebedíte v akurátně klimatizovaných objektech. Takhle někam pod kaštan, na zahrádku, k tomu jedno orosené, pak bych snad tu výheň byl ochoten přestát!
Místo oroseného ovšem jako zodpovědný tatík pomašíruji po šichtě domů (ne že by mě to orosené nelákalo). Pokusím se, alespoň co bude v mých skromných otcovských silách, zastoupit manželku v péči o naší dvouměsíční berušku, aby si maminka vydechla. Ten roztomilý tvoreček je totiž koníčkem téměř na plný úvazek. Noci jsou zlaté, to musím zaklepat - klep, klep. Stále chrní jak medvídek a ani o ní nevíme. Během dne jsme si ale upletli bič, nosit na rukou, nosit, nosit, tak se nám usíná a kouká na svět nejlépe. Běda, jak andílka jemně uložíme do postýlky před tím, než definitivně usne. Pár sekund nic a - béééééé.
Ale je to krása. Pravda, odmítat telefonáty, zvoucí na posez s kamarády není snadné a dá to fušku, ale vidět první vědomé úsměvy dcery, to je nezapomenutelné!
V porovnání s obrázky z porodnice už je to pořádný človíček, ne to mikroskopické miminko jak od Lennarta Nilssona. Slečna dvouměsíční.
Na návštěvu k nám minulý týden zavítala kamarádka, co má sedmiměsíční náskok v mateřství. Pohled na devítiměsíčního "chlapa" Jonáše v jejím kočárku mě šokoval. Přeci jen s možností přímého porovnání je to sakra rozdíl. Mohutné děcko se zvídavým kukučem dychtivého mláděte. Položíte na podlahu a už se plazí urputně po bytě. Vlezl do každé skulinky, vyšmejdil všechen prach pod postelí. Vytahal z poličky za moment deset CDéček (celkem dobrý vkus) a vyklepal je z krabiček - hračka! Už se těším, až se do téhle omakávací fáze dostane Alžbětka. Potěš pánbů.
A ta spotřeba! Jak to ta ženská zvládá, když se chytl prsu, to byl tah! Však to je pořádný pořízek! Zkušebně jsem si ho potěžkal a zkusil se s ním projít! Ouha! Po pár minutách, kdy už mě notně bolely ruce, vzrůstal můj obdiv nad vytrénovaností svalstva jeho padesátikilové maminky!
Ta má prý krmení tak zautomatizované, že když tuhle šla nakrmit jejich suchozemskou želvu, stoupla si k terárku, vyhrnula triko a vyndala si prso! Až při pohledu na vykulenou želví hlavičku se plácla do čela, co blbnu?!
Babička se mi svěřila do telefonu, že když čekala druhé dítě, tak by po zkušenosti s prvním (mojí maminkou) šla raději štípat dříví do lesa, to by proti tomu byla relaxace!
Miminko má rádo jasně nalajnovaný režim, v sedm koupání, potom hamání. Jak mu nabouráte rutinu, je zle. O hodinku přetáhnete a už vříská. Desátá hodina je nejdřívější možnost, kdy padnout do křesla a vydechnout si. Kdeže kalbička s kamarády. Tedy pokud nechci nechat drahou polovičku, ať si naši radost vychutnává sama. A já nechci.
Asi si budu muset naplánovat jeden den v týdnu a chodit na pivo plánovaně a pravidelně, aby v tom bylo jasno. Něco jako ve "Vrať se do hrobu" :o).
Andílek se právě probudil a usmívá se z maminčina náručí na mě, tak zase příště.
