Článek
Profesor James Murray z Oxfordské univerzity tvrdí, že jeho matematická předpověď má navíc stoprocentní úspěšnost.
Se svými kolegy pracoval na vytvoření grafu, do něhož se dosadí hodnoty a jehož výsledná křivka pak odhalí pravděpodobnost, že vztah bude mít šanci na přežití. Murray sledoval 700 různých párů a prokázal na nich stoprocentní úspěšnost predikce, matematicky pak ale spolehlivost snížil raději na 94 procent.
Se svými kolegy pracoval na vytvoření grafu, do něhož se dosadí hodnoty a jehož výsledná křivka pak odhalí pravděpodobnost, že vztah bude mít šanci na přežití. Murray sledoval 700 různých párů a prokázal na nich stoprocentní úspěšnost predikce, matematicky pak ale spolehlivost snížil raději na 94 procent.
Se svými kolegy pracoval na vytvoření grafu, do něhož se dosadí hodnoty a jehož výsledná křivka pak odhalí pravděpodobnost, že vztah bude mít šanci na přežití. Murray sledoval 700 různých párů a prokázal na nich stoprocentní úspěšnost predikce, matematicky pak ale spolehlivost snížil raději na 94 procent. Pro své kalkulace potřeboval jen patnáctiminutový rozhovor s párem nad partnerskými problémy. Při pokusech si oba partneři sedli naproti sobě a museli hovořit o problémových otázkách, jako jsou peníze, sex nebo rodinné vztahy.
Emoce lze převést na čísla
Profesor Murray všechny dvojice nahrával a pak s kolegy jejich výpovědi hodnotil. Všichni muži i ženy dostávali za jednotlivé výpovědi bodové hodnocení od plus čtyř po mínus čtyři. Maximum bodů získali ti, kteří vyjadřovali při hovoru city, vtip či štěstí, naopak nejméně ti, kteří projevovali pohrdání nebo agresivitu a hádavost. Podle Murraye je pohrdání ještě horší než znechucení, smutek či hněv.
Profesor Murray všechny dvojice nahrával a pak s kolegy jejich výpovědi hodnotil. Všichni muži i ženy dostávali za jednotlivé výpovědi bodové hodnocení od plus čtyř po mínus čtyři. Maximum bodů získali ti, kteří vyjadřovali při hovoru city, vtip či štěstí, naopak nejméně ti, kteří projevovali pohrdání nebo agresivitu a hádavost. Podle Murraye je pohrdání ještě horší než znechucení, smutek či hněv.
„Ještě pořád jsem okouzlen faktem, že lidské emoce lze také převést do matematického modelu a že takovou predikci lze vytvořit. Ohromila mě skutečnost, že lze diskuzi, někdy velmi hodnotící a emocionální, snadno využít pro shrnutí jednoduchého modelu interakce páru. Není to příliš o rovnici, je to spíš snaha zhodnotit a kvantifikovat pomocí bodovacího systému, jak dvojice reaguje vzájemně. My jsme tato čísla umístili do grafu. Pokud jsou muž či žena konzistentně negativní, pak se rozvedou,“ citoval závěry profesora Murraye britský list Daily Mirror.
Pět skupin stability dvojic
Numericky tak lze vyjádřit stabilitu dvojic v pěti různých skupinách. Dvě jsou stabilní, jedna neutrální a dvě labilní.
- První kategorií jsou „schvalující“ páry, které jsou klidné, intimní, které se podporují a sdílejí vlídný vztah. Ty také dbají více na sdílení než individualismus.
- Druhou kategorií jsou tzv. „výhybky“, tedy páry, které se snaží vyhýbat konfliktům a konfrontacím. Na partnera reagují pouze pozitivně.
- „Prchavé“ páry jsou romantické a vášnivě, ale jejich argumentace je směsí stability a lability, všeobecně jsou však spíš nešťastné.
- „Hostilní čili nepřátelské“ páry jsou takové, kdy jeden z páru odmítá určité téma probírat a druhý s tím souhlasí. Mezi nimi neexistuje komunikace.
- A konečnou kategorií jsou páry „hostilní-odcizené“, kde jeden z páru je výbušný a chce se hádat, zatímco druhý nemá o žádnou diskuzi zájem.