Čtyři tváře muže aneb Co všechno prozradí jeho archetyp

Jeho kniha Král, Válečník, Kouzelník, Milovník, již napsal společně se svým kolegou Douglasem Gillettem, v devadesátých letech doslova obletěla svět a dodnes z ní čerpají lidé zabývající se osobním růstem a rozvojem.

Archetypy, které Moore používá, popsal pro moderní psychologii už jeden z jejích zakladatelů Carl Gustav Jung. Termín archetyp je odvozený z řeckého archaios, starobylý. Doslova tedy znamená původní nebo prastarý typ.

Podle jungiánské psychologie jsou to typické postavy, motivy a scénáře obsažené v našem nevědomí jak individuálním, tak kolektivním a znamenají pro nás mnohem víc než pouhý soupis vlastností mužů či žen.

Tyto starobylé obrazy pocházejí z dávné minulosti, jsou zastoupené v historii i v mytologických příbězích. A my s nimi dodnes vyrůstáme a žijeme, jsou všude kolem nás. Od dětství nás provázejí v pohádkách, objevují se ve filmu a literatuře a také v našich snech. Příběhy o nich formují naše hodnoty.

Jak se k těmto archetypům postavit? Na to existuje mnoho odpovědí. Způsob, jak se jednotlivá pohlaví chovají, se s časem mění, včetně společenských pravidel. Mění se tudíž i to, jak se tyto obecné a abstraktní hodnoty dají integrovat do moderního světa.

Jung i Moore považovali archetypy za něco, co je součástí každého člověka, není to tedy tak, že by mužské patřily jen mužům a obráceně. Máme je v sobě v různé míře zastoupeny všechny a může z nich čerpat každý. Koneckonců do archetypů patří i hermafrodit.

Konkrétně mužům může podle Moorea hodně pomoci zaměřit se právě na tyto čtyři, jež figurují v názvu jeho knihy. Vyjasní si tak, jaké vlastnosti a hodnoty v sobě muž má a vyznává a na čem je ještě třeba pracovat.

„Uvědomění si existence čtyř archetypů je začátkem úspěšné práce na sobě. Nezbytný je však rozvoj všech čtyř oblastí. Každý člověk totiž vždy inklinuje k nějakému archetypu více a k nějakému méně,“ upřesňuje psycholožka Aneta Hrabovská, podle které bychom si obecně měli dávat pozor na to, abychom některé z nich nepotlačili.

Pak totiž nebudeme schopni naplnit své sociální role. „Je na muži samotném, nakolik dovolí jednotlivým archetypům vzájemně se ovlivňovat a jeden druhý regulovat,“ myslí si Hrabovská.

Jednoduchá definice symbolů je vždy trochu zavádějící, pro inspiraci by však měla stačit. Není třeba se lekat trochu pohádkového či historizujícího vyznění, bojem přece může být třeba i naše každodenní cesta do práce, spirituální vírou pak naše víra v dobro v nás, v základní principy spolupráce a pomoci mezi lidmi atd.

Nikdo také není dokonalý ideál, proto má každý ze čtyř základních archetypů i svůj negativní obraz, který Moore nazývá stín.

U tohoto slova nás často jako první napadne romantická láska a sex. Milovník však v sobě má potenciál prožívat všechny typy lásky – rodinnou, přátelskou, lásku k lidem obecně, věcem a hodnotám, v něž věří, k životu samotnému…

Je to archetyp emocí, idealismu, smyslnosti i smyslovosti – dotýkání se života a jeho zakoušení všemi možnými způsoby i smysly. A to tak moc, jak je to jen možné. Milovníka mají rády Múzy. Inspirace, kreativita a nové nápady tedy značí, že se nám v životě manifestuje právě archetyp Milovníka.

Pokud ho máte dobře rozvinutý, obvykle tzv. dobře vidíte do lidí a bez větší námahy se orientujete v nejrůznějších sociálních situacích. Milovník je velice smyslový a užívá si toho, co svět nabízí (jídlo, hudba, romance, sexuální potěšení…).

Nedělá to ale jen tak zbůhdarma, svými smysly se snaží objevit smysl života. Aby ho nalezl, potřebuje svobodu a ztratit zábrany. Uspořádání světa a jeho pravidla ho tedy mohou svazovat, což je v rozporu s ostatními třemi archetypy. Ano, nerespektování pravidel může přinést chaos, ale také něco nového a svěžího.

Není to hrdina, ale jeho vyzrálejší fáze. Bojovník si je vědom, že dokáže použít agresi, a nestydí se za to – má vytyčený smysl života a ví, jaký má jeho existence na tomto světě význam. K dosažení vyššího cíle je někdy agrese nutná. Krom toho vládne vnitřním klidem a rozvážností, výraznou ctností, díky které i ničivou sílu používá s rozmyslem.

Další ctností je spartánská schopnost adaptovat se na nejrůznější situace, ovládá i umění minimalismu v životě, zbytečné věci nechává za sebou (křivdy, které už nelze napravit, vztahy, jež nefungují…).

K tomu vládne i rozhodností a obratností, protože s bojem už má hodně zkušeností. Ovládá své emoce, nenechá se pohltit strachem nebo zastrašit nepřítelem.

Co ho ještě odlišuje od hrdiny? Loajalita. Hrdina je totiž loajální pouze sám k sobě a svým zájmům, hrdinskými činy se předvádí před ostatními. Bojovník uznání nepotřebuje, slouží někomu nebo něčemu, co je větší než on sám a dobře to ví (lidé, vyšší cíl nebo víra). V jejich jménu je připravený ničit proto, aby na místě destrukce mohlo vzniknout něco nového.

Mág má vědění, které je jiným skryto. Tato věta působí velice ezotericky, nicméně Moore tuto vlastnost vidí jako jakékoliv hluboké vědění a znalost nejrůznějších tajemství. Mág si dokáže osvojit technologie. I N. Teslovi se říkalo elektrický mág.

Mág je také hloubavý. Jestliže je Bojovník archetypem akce, Mág naopak reflektuje a přemýšlí třeba i nad smyslem mise. Je to tajnůstkář, své vědění neodhalí jen tak někomu. Je také alchymistou života, dokáže s ním dobře kouzlit. I jakýmsi spirituálním mediátorem – podle Moorea rozumí spojení mezi světem spirituálním a lidským, přírodním.

Drží vše pohromadě, je centrem svého světa (je v jeho středu). Má silnou vnitřní rovnováhu a nenarušitelnou integritu. V mnoha kulturách je král považován za spojku mezi nebem a zemí. Stejně tak jako u ostatních archetypů to není jeden konkrétní člověk, každý v této pozici na sebe moc krále přebírá (aneb: Král je mrtev, ať žije král!).

To zajišťuje, že není samolibým centrem světa, kolem kterého se vše točí a vše se mu přizpůsobuje. Naopak má v sobě sílu, která centralizuje a vytváří řád z chaosu.

Král je vyrovnaný, rozhodný, ochraňuje svoji „říši“. Zajišťuje, aby řád, který nastoluje, platil pro všechny. V jeho říši se dá dobře žít, podporuje a inspiruje ostatní a také za sebou nechává odkaz.

Podle psycholožky Anety Hrabovské si prostřednictvím archetypů mohou muži uvědomit, zda u sebe nezanedbávají některé důležité stránky mužství. Koneckonců žádnému z těchto archetypů nechybí respekt.