Co chci od vztahu aneb Když se očekávání vymknou kontrole

Je snadné si udělat představu, jak by měl náš vztah vypadat. Jenže dříve nebo později nastanou chvíle, kdy se realita od představ začne vzdalovat a my se tím začneme trápit. V tu chvíli bude zasaženo nejen vaše duševní zdraví, ale i partnerovo, a to ve snaze dosáhnout ve vztahu „nedosažitelného“.

„Je potřeba si uvědomovat, že vy i váš partner jste samostatnými osobnostmi – se silnými i slabými stránkami,“ vysvětluje pro server Women’s Health magazine psycholožka Chloe Carmichaelová.

„Stejně jako vy chcete být milována a akceptována, to stejné chce i váš partner. Pokud v něčem nesplňuje vaše očekávání, nemusí to hned znamenat, že je špatný člověk a vztah nemůže uspět,“ dodává k tomu manželská a rodinná terapeutka Shawntres Parksová.

„Ve zdravých vztazích by vždy měl být prostor pro další růst,“ dodává a s kolegyní předkládají několik nejčastějších nereálných „požadavků“ v rámci romantických vztahů.

Ano, snad každý člověk by rád cítil motýlky v břiše při pohledu na milovanou osobu. Jenže to není vždy reálné – obzvlášť po dlouhém dni v práci, po cvičení, ale i po ránu. „Přitažlivost je dynamická,“ dodává Parksová s tím, že je normální, když se bude měnit. Lpění na ideálním vzhledu zasáhne nejen partnerovo ego, ale i to vaše.

Jak to vyřešit: Podle Parksové je důležité přeformulovat, co vás na dané osobě skutečně přitahuje. Jakmile zjistíte, jaké nefyzické aspekty vám na protějšku skutečně imponují, bude najednou fyzická přitažlivost jen malým kouskem skládačky.

„Očekávání samo o sobě není problém. Potíž nastává, když nejste s partnerem na stejné vlně,“ vysvětluje Carmichaelová. Na začátku vztahu je poměrně snadné předpokládat, že pravidelný sex je jakousi normou. Když ho tak začne ubývat, můžete začít panikařit.

Jak to vyřešit: „Ihned nepředpokládejte, že změna frekvence (zejména pokles) hned znamená nějaký problém,“ radí Parksová. Existuje celá řada faktorů, které ovlivňují sexuální touhu i sex samotný, a se vztahem to nemusí mít moc společného. Máte-li pochyby, rozhodně si s partnerem promluvte.

V raných fázích vztahu je lichotivé a zábavné, když se vám někdo dvoří a usiluje o vás. Jakmile ale přejdete do dlouhodobého vztahu, není fér nechávat veškeré plánování a snažení jen na jedné osobě.

Jak to vyřešit: Chcete-li, aby partner investoval více do romantiky, dělejte to samé. I vy můžete domů přinést malé překvapení, když víte, že měl těžký den. Proč si nevyhradit volný víkend a věnovat se společně jeho oblíbenému koníčku?

Podle odbornic je právě v tomto bodě nutné uznat, že obecná „norma“ a očekávání nejsou totéž. Pokud opravdu věříte, že by měl muž platit veškeré výdaje (a to nejen na rande), je na čase zvážit, proč tomu věříte a co opravdu hledáte.

Jak to vyřešit: Jednoduše. Je hezké, když jeden z partnerů vydělává dost na to, aby platil vše potřebné. Neberte to ale jako samozřejmost a podílejte se na výdajích společně.

Není nic špatného chtít trávit s partnerem co nejvíce společného času. Pokud ale máte představu, že tak bude činit veškerý svůj volný čas, spějete k jasnému nezdaru.

Jak to vyřešit: „Vztahy mají tendenci prosperovat, když si oba lidé udržují určitou dávku nezávislosti ve svém vlastním životě,“ radí Carmichaelová. Zkuste si najít nový koníček jen pro sebe. Nebo kontaktujte staré přátele a někam vyrazte.

„Je velmi nerozumné očekávat, že se partner omluví vždy jako první, nehledě na povahu konfliktu,“ vysvětluje Parksová, proč je takové očekávání nereálné. „Ano, můžete čekat, že partner bude vždy tím, kdo přijde a vše urovná. Bohužel pravda je, že i kdyby to dělal, neznamená to, že bude ochoten tak činit neustále a že setrvá navždy po vašem boku,“ nastiňuje realitu Carmichaelová.

Jak to vyřešit: I když to může být těžké, naučte se po hádce řešit (alespoň někdy) svár jako první. Nemusíte brát vše na sebe, koneckonců k hádce jsou zapotřebí dva, ale převzetí iniciativy partner jistě ocení.

Žárlivost je přirozenou součástí každého vztahu. Vidět svého partnera bavit se se skupinou přátel a obávat se, že by vám mohl být s někým nevěrný, je toho součástí. Takový pocit často vychází z nenaplněné potřeby cítit bezpečí a důvěru.

Jak to vyřešit: „Zkuste se spřátelit s jeho kamarády či kamarádkami a možná zjistíte, že opravdu nic nehrozí,“ radí Parksová.

Každý člověk řeší detaily svého života. Jenže očekávat, že právě náš život bude vždy prioritou i v partnerském vztahu, je nesmysl. Z toho rovnocenné partnerství nikdy nevznikne.

Jak to vyřešit: Základem je komunikace. Možná váš partner nebere setkání s vaší rodinou jako prioritu, ale sdílet důležité věci s přáteli je něco, přes co nejede vlak. Pokud chcete udržet vztah aktivní, promluvte si o každé věci, která by mohla vyvolat potíže, dříve, než opravdu nastanou.

Velkým bodem sváru bývají domácí práce. Možná nechává partner špinavé nádobí ve dřezu, špinavé prádlo na zemi nebo nevynáší pravidelně odpadky. Ať tak či tak, očekávat, že někdo druhý udělá věci automaticky, není dobré.

Jak to vyřešit: „Výzkumy jasně ukazují, že vztahy vzkvétají, když v nich existuje rovnoměrnější dělba domácích prací. Pokud nejste spokojena, zkuste najít společnou řeč a rozdělte si některé věci, aby vše nebylo jen na vás (nebo jen na partnerovi),“ radí Carmichaelová.

Je skvělé být v souladu se svým partnerem a předvídat vzájemné potřeby a touhy. Jenže to funguje jen někdy, nikdo neumí číst nonstop myšlenky druhého. Rozhodně na to tedy nespoléhejte, výsledkem bude jen zklamání.

Jak to vyřešit: Jistě, určitě se najdou situace, kdy budete přesně vědět, co si partner myslí. I on může někdy pociťovat to samé. Častěji ale nastanou situace, kdy bude jeden či druhý tápat. V takovém případě není nic špatného na tom, nahlas říci, co kdo chce či požaduje. Opravdové kouzlo vztahu nespočívá v předvídání, ale v ochotě vyslechnout jeden druhého.

Člověk přebírá v romantickém vztahu mnoho rolí – od důvěrníka přes terapeuta po sexuálního partnera. A někdy je to opravdu velká výzva. Očekávat, že tak bude partner činit neustále, je ovšem trochu přehnané. A navíc dost vyčerpávající.

Jak to vyřešit: „S největší pravděpodobností už jste měla před partnerem ve svém životě lidi, kteří vám s podobnými situacemi byli ochotni či schopni pomoci. Partnera teď berte jako doplňujícího pomocníka ve vašem životě. Neházejte na něj vše,“ radí Parksová.