Češi už vědí, že přerušované milování není antikoncepce

Vyplynulo to z Kontinuálního výzkumu sexuálního chování české populace, který byl realizován v letech 1993, 1998, 2003 a 2008, vždy na vzorku dvou tisíc lidí starších 15 let. Autory projektu jsou sexuologové Petr Weiss a Jaroslav Zvěřina.

Na dobrou evropskou úroveň se dostalo používání hormonální antikoncepce. Ještě v roce 1993 měla zkušenost s antikoncepčními pilulkami a hormonální antikoncepcí pouhá pětina lidí. V roce 2008 se už ale stalo její používání nezbytností pro téměř polovinu párů.

Naopak používání prezervativu v oblibě Češi nemají. Za posledních dvacet let se totiž snížil počet párů, které ho při sexu používají. Ženy si chtějí raději užít styk bez něj, což jim z hlediska ochrany před otěhotněním umožňuje i hormonální antikoncepce. Používání kondomu je tedy v Česku nedostatečné (v roce 2008 po kondomu sáhlo jen 14 % žen). Klesl také význam nitroděložního tělíska. A na princip plodných a neplodných dnů dnes spoléhají už jen 2 % párů.

Vzhledem k relativně vysoké promiskuitě české populace a snižování významu kondomu při sexu vzrůstá riziko pohlavních chorob. Mezi obávané smrtelné pohlavní choroby se řadí AIDS – nemoc způsobená virem HIV a syfilis. K dalším neméně závažným nemocem patří kapavka a chlamydie.

Nejobávanější pohlavní choroba. Nemoc oslabuje přirozenou obranyschopnost lidského těla a organismus je pak náchylný k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. Je způsobena virem HIV, který napadá bílé krvinky důležité pro lidskou imunitu. Virus HIV se dlouhou dobu nemusí projevit a nakažený netrpí žádnými zdravotními komplikacemi. U většiny nakažených osob dojde k rozvoji příznaků HIV/AIDS do 10 – 15 let po kontaktu s virem. I přes pokroky v léčbě je nemoc nevyléčitelná a smrtelná.

Syfilis je považována za jednu z nejnebezpečnějších pohlavních chorob. Kvůli promiskuitnímu chování mladých lidí výskyt tohoto onemocnění v Česku v posledních letech neustále stoupá. Nemoc se přenáší pohlavním stykem, z matky na plod i orálním stykem. U neléčeného pacienta má nemoc tři fáze. Mezi první příznaky onemocnění patří drobné nebolestivé vředy v oblasti pohlavních orgánů, tyto příznaky jsou špatně rozpoznatelné a lehce zaměnitelné s jinými nemocemi.

Nakažený pacient proto v první fázi o nemoci nemusí vědět. V druhé fázi se infekce šíří organismem, často se projevuje vyrážkou, či zvětšenými uzlinami. V nejtěžší fázi bakterie napadá i další orgány, dochází k postižení mozku a srdce, které může skončit smrtí.

Mezi nejčastější pohlavní nemoci patří kapavka a chlamydie. Tyto choroby nejsou na rozdíl od AIDS nebo syfilis smrtelné, a proto lidé jejich prevenci často podceňují. Výskyt kapavky a chlamydií však právě kvůli nedostatečné prevenci a lehkovážnému navazování sexuálních vztahů v České republice v posledních letech stoupá.

Chlamydiemi trpí téměř 15 % sexuálně aktivních žen. Nemoc nemusí být v počáteční fázi doprovázena zjevnými příznaky. Často se objeví až pozdní komplikace ve formě srůstů a neprůchodnosti vejcovodů, které vyvolávají chronickou pánevní bolest, neplodnost a zvýšené riziko mimoděložního těhotenství.

Kapavka může vést k potratu, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti u žen i mužů. Přenáší se téměř výhradně pohlavním stykem a projevuje se hnisavými záněty pohlavních orgánů nebo očních spojivek.

S HPV neboli lidským papilomavirem se za svůj život setká zhruba 80 % žen. U většiny z nich však do dvou let dochází k spontánnímu vyčištění infekce. U žen, u nichž k vyčištění nedojde, přetrvává riziko, že se infekce rozvine až v rakovinu děložního čípku. Nejčastěji se dívky a ženy nakazí mezi 15 a 25 lety, přednádorové stavy se u nich diagnostikují zhruba o deset let později.

Ženy se závažnějšími změnami na děložním čípku a přednádorovými stavy podstupují tzv. konizaci děložního čípku, tedy zákrok, při němž je postižená část čípku chirurgicky odstraněna. Tyto zákroky mohou mít vliv na budoucí těhotenství nebo mohou zvyšovat riziko předčasného porodu.

U žen nad 30 let se pak lékaři setkávají s rakovinou děložního čípku. V České republice žije s touto diagnózou v současné době více než 16 tisíc žen, 400 z nich na tuto nemoc ročně umírá.

HPV viry způsobující rakovinu děložního čípku se přenáší sexuálním stykem, ale také nekoitálními praktikami. K přenosu HPV viru může dojít pouhým třením nebo kontaktem kůže na kůži v oblasti genitálií.

Nejúčinnější prevenci rakoviny děložního čípku představuje očkování proti HPV. Nejvyšší ochranu poskytuje vakcinace ještě před zahájením pohlavního života. Od dubna 2012 mají 13leté dívky očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

I nadále by však ženy měly jednou ročně docházet ke svému gynekologovi na preventivní prohlídku.