Být dokonalý není vždy nejlepší, perfekcionismus může být i rizikem

Perfekcionismus je snaha dosahovat extrémně dobrých výsledků. Naplnění tohoto abstraktního ideálu o dokonalosti je však v reálném světě nemožné. Lidé, kteří se se sklony k dokonalosti potýkají, mají přehnané nároky buď na sebe, nebo na své okolí. Jejich chování je vedeno zejména vnitřní motivací vyhnout se selhání a negativním soudům ze strany druhých. Aby kritice předešli, snaží se být dokonalí.

I když, jsou i tací, co si občas možnost chybovat dopřejí. Perfekcionisté bývají také ve větší míře sebekritičtí a mají tendenci se cítit poníženi, když věci zrovna nejdou podle plánu.

„U jedinců, kteří se neustále bojí selhání, trpí pocity nedostatečnosti, prožili něco špatného v dětství či podceňují své schopnosti, je pravděpodobnější, že se z nich stanou perfekcionisté, protože se snahou o dokonalost budou snažit vyhýbat situacím, v nichž se necítili příjemně. Perfekcionisté si totiž myslí, že to, jak je přijme okolí, závisí hlavně na jejich výsledcích. Neustále mají proto také sklony srovnávat se s ostatními,“ vysvětluje pro Health klinická psycholožka Elizabeth Lombardová.

Lidi snažící se přiblížit k dokonalosti mohou postihnout deprese, úzkosti, různé obsesivně-kompulzivní poruchy nebo poruchy příjmu potravy. Nesplnitelné nároky, kterými se mučí, u nich mohou vést k patologický obavám, posttraumatické stresové poruše nebo až k myšlenkám na sebevraždu. A v jejich případě je vyšší riziko, že si život opravdu vezmou.

Jelikož se perfekcionisté bojí selhání, může se rovněž stát, že se budou vyhýbat výzvám, přestanou být kreativní, anebo budou názorově apatičtí, aby jejich mínění nebylo náhodou okolím vyhodnoceno jako chybné či nedostatečné.

„Nemusí to být perfektní“ je nejhorší fráze, jakou lze perfekcionistovi říct. Jeho pocit je totiž přesně opačný a pro dokonalost udělá maximum. Místo toho zkuste poukázat na jeho silné stránky a dejte mu najevo, že jej máte rádi, ať dělá cokoli.

Jestliže perfekcionista řeší, že něco nemůže dělat tak, jak by si představoval, a proto se činnosti raději vzdá, můžete se pokusit společně najít takové východisko, aby se aktivity nemusel vzdát úplně. Jde o to, jeho náhled na věc přerámovat, tedy ukázat jiný úhel pohledu. Například pohybu se nemusí vzdát jen kvůli tomu, že nemá čas chodit pravidelně do posilovny, vždyť si může zkusit zacvičit o polední pauze či chodit během víkendů na dlouhé procházky.

Perfekcionisté mají tendence vnímat věci a situace kolem sebe spíš takové, jaké by měly být, než jaké ve skutečnosti jsou. Zkuste se proto, když s nimi budete mluvit, vyhnout spojení „měl bys“. Vyvolává v nich totiž myšlenky na dokonalost a říká jim, čeho by měli dosahovat.