Hlavní obsah

Bez tekutin naše tělo strádá

Novinky, Tamara Starnovská
ČESKÁ REPUBLIKA

Navzdory dnešní vyspělé době a moderním vymoženostem zůstává člověk nadále nedílnou součástí přírody. O tom svědčí i složení jeho těla. Ze 70 % je totiž tvořeno vodou, stejně jako povrch naší planety. Obsahuje také řadu minerálních prvků, z nichž se skládá zemská kůra.

Foto: Archiv ZOO Olomouc

Mezi vzácné přírůstky patří i mláďata dikobrazů srstnatonosých, které se podařilo odchovat po několik letech

Článek

 K udržení rovnováhy organismu je nezbytná pestrá, vyvážená strava a dostatečný přísun tekutin. Poskytnou tělu k životu nezbytnou vodu i požadované minerální látky.

Plní důležité funkce

Voda zajišťuje látkovou výměnu, pomáhá vyplavovat škodlivé látky, umožňuje správné fungování ledvin a jiných orgánů a přispívá k fyzické i psychické vyrovnanosti člověka. Na akutní nedostatek tekutin nás zpravidla upozorní pocit žízně, který se dostavuje při ztrátě 2 % tělesné hmotnosti.

Pokud je příjem tekutin dlouhodobě nízký, dochází k tzv. dehydrataci. Projevuje se např. zrychlenou srdeční činností, bolestí hlavy, závratí, poklesem výkonnosti či nevolností.

Ztráty musíme rychle nahradit

Denně jenom dýcháním ztratíme asi 0,3 litru vody, močí a stolicí je to dalších 1,5 litru a zhruba půl litru se odpařuje kůží. Aby organismus nestrádal, musíme tekutiny nahradit.

Dospělý člověk by proto měl denně vypít asi 2-3 litry tekutin a při zvýšené tělesné zátěži nebo teplotě i více. Pijeme je v malých dávkách v průběhu celého dne a nečekáme až na pocit žízně, kterým tělo signalizuje nedostatek vody.

Na doplňování tekutin je nezbytné dohlédnout u starších lidí, u nichž pocit žízně není tak výrazný, a u malých dětí, kde může snáze dojít k dehydrataci. K dehydrataci jsou více náchylní také sportovci, osoby těžce fyzicky pracující nebo ti, kteří snižují svoji hmotnost.

Češi trochu lajdají

Česká populace pitný režim poněkud zanedbává a dostatečnému příjmu tekutin nevěnuje přílišnou pozornost. Ve srovnání se zahraničím pijí Češi nejen méně, ale také výrazně hůře, pokud jde o skladbu nápojů.

Jisté zlepšení se však už projevuje u mladších ročníků, které si uvědomují potřebu tekutin a snaží se je pravidelně doplňovat.

Co máme pít

Kromě pitné vody z vodovodu jsou ke konzumaci vhodné především balené stolní a minerální vody, bylinné i ovocné čaje a ředěné ovocné šťávy. Slazené limonády a kolové nápoje odborníci příliš nedoporučují, neboť až na výjimky mají vysoký obsah cukru a mohou způsobovat kazivost zubů nebo urychlování cukrovky.

K doplňování tekutin nemůže sloužit ani alkohol nebo káva s kofeinem, které organismus naopak odvodňují. Stejné je to u mléka, jež se řadí spíše mezi potraviny.

Přísun tekutin je však možné zajistit také ovocem a zeleninou s vysokým obsahem vody, např. rajčaty, okurkou, melounem, jablky a broskvemi.

Nápoje střídáme

Stejně jako v jídle platí i při konzumaci balených vod: všeho s mírou. Pokud nejde o sportující jedince, měly by minerálky tvořit asi třetinu z celkového množství tekutin. Ti jich mohou pít víc, protože potřebují doplňovat minerální látky, které tělo při sportu ztrácí pocením. Pro dlouhodobou a pravidelnou spotřebu je vhodné vybírat si minerálky s vyváženou hladinou minerálů, jakou má například Korunní.

Minerální vody s vyšším obsahem minerálních látek jsou poněkud riskantní, protože nevíme, co člověk konzumuje ve své běžné stravě, případně v podobě potravních doplňků. Při nakupování je třeba si všimnout data na etiketě a kupovat vodu co nejčerstvější. Balené vody by měly být skladovány v chladu a temnu, aby byla zachována jejich kvalita. Vodu nepijeme přímo z láhve, protože tím se zvyšuje riziko kontaminace mikroby. Otevřenou láhev je nutno uchovávat v chladu a spotřebovat ji do 3-4 dnů.

Hlavní zásady

Tekutiny je vhodné přijímat během celého dne v menších dávkách, a ne nárazově ve větším množství.

Tekutiny je vhodné přijímat během celého dne v menších dávkách, a ne nárazově ve větším množství.Pocit žízně je prvním příznakem nedostatku tekutin v organismu. Pít bychom měli tak, abychom tomuto projevu zabránili.

Tekutiny je vhodné přijímat během celého dne v menších dávkách, a ne nárazově ve větším množství.Pocit žízně je prvním příznakem nedostatku tekutin v organismu. Pít bychom měli tak, abychom tomuto projevu zabránili. Za běžných podmínek by měl dospělý člověk vypít 2-3 litry tekutin. Při vyšším výdeji energie (např. sport, horké počasí) je třeba množství nápojů navýšit.

Pitný režim bychom měli doplnit vhodnými nápoji - stolní a minerální vodou, bylinnými čaji, ovocnými šťávami apod. Vhodné jsou také polévky či ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody. Naopak kávu a alkohol nemůžeme do celkového množství přijatých tekutin počítat, protože organismus odvodňují.

Pozor si dáváme

Pozor si dáváme Močopudně nepůsobí jen káva, ale také černý čaj, které organismus odvodňují. Úbytek tekutin je proto potřeba nahradit, nejlépe stolní vodou nebo minerálkou.

Pozor si dáváme Močopudně nepůsobí jen káva, ale také černý čaj, které organismus odvodňují. Úbytek tekutin je proto potřeba nahradit, nejlépe stolní vodou nebo minerálkou. Džusy a ovocné šťávy není vhodné pít nalačno, protože kyselé látky v nich obsažené mohou dráždit žaludek.

Pozor si dáváme Močopudně nepůsobí jen káva, ale také černý čaj, které organismus odvodňují. Úbytek tekutin je proto potřeba nahradit, nejlépe stolní vodou nebo minerálkou. Džusy a ovocné šťávy není vhodné pít nalačno, protože kyselé látky v nich obsažené mohou dráždit žaludek. Pro malé děti nejsou minerálky vhodné vůbec, starší děti do deseti let by měly vypít maximálně 0,5 l minerálek denně.

Při sportování je možné přijímat minerálek více, aktivním sportovcům jsou pak doporučovány navíc iontové nápoje.

(Autorka je vrchní dietní sestra Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze)

Výběr článků

Načítám