Článek
Počty morbidně obézních pacientů podle statistik výrazně přibývají. Na vině jsou často genetické vady či dispozice, stále častěji se na tom ale podílí i velmi nezdravý způsob života a nedostatečný pohyb.
V některých případech pak pouhé cvičení a změna stravování nemusí stačit, pokud se člověk rozhodne se svou váhou konečně něco udělat. Řešením tak může být chirurgický zákrok.
Vzhledem k tomu, že se mnohdy jedná v životě pacienta o velmi závažný a radikální krok, je třeba vedle pozitiv počítat i s určitými negativy. A ta se mohou projevit právě i v partnerském vztahu.
Jedním příkladem z mnoha může být i dnes čtyřiačtyřicetiletý Steven Jason Williams z amerického Arkansasu. Dramatická váha 266 kilogramů ho na dlouhá léta upoutala na vozík, díky kterému se alespoň částečně mohl pohybovat po okolí, sám bez pomoci sotva ušel pár kroků. Velkou pomocnicí mu byla i jeho žena Desiree, která byla nucena se o něj starat.
Součástí přípravy na operaci, na kterou se dostavil i se svou ženou, bylo i několik sezení s lékaři, kde mimo jiné zaznělo i varování, že mnozí pacienti se v několika málo letech po úspěšné operaci rozvedou.
„Podíval jsem se na svou ženu, která mě tam odvezla, a byl jsem si jistý, že to bude náš případ. Už dlouho to mezi námi neklapalo. Po operaci neuběhly ani dva měsíce a byla pryč,” popisuje mužův příběh server Guardian.
Jak Jason sám přiznává, i kdyby před operací věděl, jak to dopadne, stejně by do toho šel znovu. „Rozhodování bylo jednoduché. Doktor mi jasně řekl: ‚Pokud do toho nepůjdete, brzo zemřete.‘ Nevolil bych jinak,” popsal.
Rozvodová pooperační statistika
Jak uvádí statistická studie z roku 2018, jíž se zúčastnilo téměř tisíc obézních zadaných lidí, celých devět procent pacientů se rozvedlo nebo rozešlo do čtyř let od operace.
Pacienti, kteří v té době ve vztahu nebyli, naopak zaznamenali po zákroku výrazně vyšší úspěšnost seznámení. Opět z téměř tisícovky zúčastněných se po operaci 21 % z nich sezdalo nebo si našlo partnera.
Studie rovněž poukázala na výrazný vztah mezi množstvím shozených kilogramů a šancí, že si dotyčný poté najde nového partnera.
„Mnoho lidí, kteří podobnou operaci podstoupí, tento krok popisuje jako velmi závažný, téměř jako život měnící zážitek,” uvádí autor studie, profesor Per-Arne Svensson z vysoké školy ve švédském Göteborgu. „Zákrokem je ovlivněna celá řada věcí, nejen shozené kilogramy. Jde o to, jak se pacienti stýkají s novými lidmi, stávají se sociálně aktivnějšími,” popisuje odborník.
To byl i případ pětatřicetiletého Garyho Cupida, manažera z východního Londýna. Poté, co u něj byl proveden tzv. mini gastrický bypass (zmenšení žaludku), shodil téměř 50 kilogramů. Se snižující se váhou se stále méně obával vycházet ven s přáteli.
Jeho sebevědomí rostlo, ale vztah upadal. Jeho snoubenka ukončila vztah dva měsíce po zákroku. „Myslím si, že jí vadila nová přátelství, která jsem navázal. Měla pocit, že se ze mě stal zcela jiný člověk,” popsal.
Podle Svenssona to není nic neobvyklého. Nejde totiž jen o to, jak se cítí sami pacienti a jak se po zákroku změní, jde i o změny jejich okolí, které se k nim najednou začíná chovat jinak.
„Mnoho lidí bylo obézních dlouhou dobu, někteří celý svůj život. Najednou se jejich váha změnila a začínají si jich lidé všímat,” dodal s tím, že mnozí pacienti postupně „vycházejí” ze své nenápadné bubliny, ve které dlouhou dobu žili.
Ztráta přátel
Partneři bohužel někdy nejsou tím jediným, co lidé po bariatrických zákrocích ztrácejí, mnohdy přicházejí i o dlouholeté přátele.
To dokládá i příběh třiačtyřicetileté Aishy Walkerové z britského Kentu. Po zákroku, kdy začala navštěvovat podpůrnou skupinu pacientů se stejnými zdravotními změnami, přišla hned o několik z nich.
„Najednou jsem nebyla ta kamarádka, která jen sedí v rohu a na všechno odpovídá ano. Začala jsem mít vlastní život a názory a to se jim nelíbilo,” popsala své zkušenosti.
Může se vám hodit na Seznamu:
