Článek
„Svůj spermiogram v normě má skutečně jen polovina mužů. U druhé poloviny nacházíme odchylku od normy. Závažnější porucha se vyskytuje v 15 až 20 % případů a nejzávažnější porucha, tzv. azoospermie neboli nepřítomnost spermií, v 5 až 7 %. Obecně platí, že úspěšnost léčby mužské neplodnosti nepříznivě ovlivňuje vyšší věk partnerky,“ vysvětluje MUDr. Martina Novotná, reprodukční endokrinoložka z Institutu reprodukční medicíny Unica.
Velmi významné je, pokud je opakovaně zjištěno méně než pět miliónů spermií v jednom mililitru ejakulátu. Tak těžké poruchy tvorby spermií bývají často spojené s genetickými poruchami - ať na úrovni chromozomů, kdy může jeden chromozom chybět nebo naopak přebývat, nebo na úrovni molekulárně genetické, kdy může např. chybět miniaturní kousek chromozomu.
Kromě genetické predispozice ovlivňují mužskou plodnost i vrozené nemoci jako sestouplá varlata nebo operační výkon na varlatech, který často probíhá v dětství. Potíže mohou způsobovat i různé úrazy a záněty, například příušnice, případně jakýkoliv jiný zánět, který aktivuje imunitní odpověď těla na tkáň varlat.
Na vině je i špatný životní styl. „Nošení úzkých kalhot, mobilní telefony po kapsách a notebooky položené na stehnech považuji za rizikové faktory, protože pro správné zrání spermií je potřebná nižší teplota, než je běžná teplota těla. Také kouření a stres škodí,“ podotýká androložka MVDr. Jaroslava Šebestová, Ph.D.
Spermiím škodí ale i další faktory, hůře detekovatelné. Například záření, výskyt plastů a hormonálních látek v prostředí. Negativní roli zde může sehrát i kouření.
Když chybí testosteron
Testosteron velmi významně ovlivňuje produkci semenných tekutin, jež pomáhají s pohyblivostí spermií. Čím více tedy muž testosteronu má, tím více se vyrábí spermií i tekutiny, a naopak čím méně jej má, tím k nižšímu výronu semene a také k nižší pohyblivosti spermií při ejakulaci dochází. V důsledku toho se omezuje i plodnost.
Tento hormon ale také ovlivňuje chuť na sex a požitek z něj. „Má dokonce vliv i na výběr životního partnera, ale zároveň i na počet sexuálních partnerek, které měl za život. Ten obvykle roste úměrně s množstvím testosteronu v organismu,“ upozorňoval již dříve Novinky.cz Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., z Endokrinologického ústavu v Praze.
„Za nedostatkem testosteronu stojí celá řada faktorů. V první řadě se jedná o přemíru stresu, nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky a s tím spjatý nedostatek mikroživin jako jsou vitamíny D, A, C či minerály hořčík a zinek. Jen v České republice má nedostatek vitamínu D více než 75 % lidí. A o minerálech jako jsou zinek nebo hořčík ani nemluvě,” vysvětluje znalec na optimalizaci testosteronu David Buchta.
Méně známým důvodem je fakt, že současná doba je plná plastů, fluoridů, pesticidů, těžkých kovů a dalších látek, které téměř denně bombardují endokrinní systém a tím mají velmi negativní vliv na testosteron. Proto při problémech s neplodností lékaři sahají i k vyšetření koncentrace testosteronu.
Jak zvýšit hladinu testosteronu
Hladinu testosteronu zvýší především změna životního stylu, úprava jídelníčku a náprava všech aspektů vedoucích k nízké hladině testosteronu. Jedním z nejjednodušších způsobů, jak výrazně zvýšit přirozenou produkci testosteronu a tím podpořit i lepší tvorbu spermií, je dodat tělu nezbytné vitamíny a minerály z potravy, a to zejména z ovoce a zeleniny. Řešení nabízí i doplňky stravy obsahující zejména vitamin D, C, H, B6, selen, hořčík, zinek.
„Proces tvorby spermií trvá 8 až 10 týdnů. Nejstarší spermie jsou tedy zhruba dva až tři měsíce staré a jsou ovlivněny událostmi, které proběhly v tomto období. Po úpravě stavu opět dochází k získání normálních výsledků,“ upozorňuje MUDr. Martina Novotná.
Pokud chce muž zjistit, jak je na tom s plodností, může i bez žádanky navštívit jakoukoliv kliniku reprodukční medicíny a nechat si spermiogram vyšetřit. Cena vyšetření se pohybuje kolem 800 korun, pokud přijde i s partnerkou na doporučení jejího gynekologa, je to bezplatné.
Za posledních pětadvacet let se výrazně snížila norma pro hodnocení spermií. |
---|
Zatímco v roce 1990 byl za normozoospermika (teda z hlediska počtu spermií za zdravého) považován muž se 40 milióny spermií v jednom mililitru ejakulátu, v roce 2000 byla norma snížena na 20 miliónů a v roce 2010 dokonce na 15 miliónů spermií na mililitr. |