Článek
To, že před pilulkou, která se objevila v šedesátých letech dvacátého století, se už tisíce let antikoncepce používala, dokumentuje muzeum její historie v kanadském Torontu. Informovala o něm agentura AFP.
Šest set prezervativů, pesarů, tampónů a dalších exponátů, které tam lze vidět, představuje největší sbírku antikoncepčních prostředků na světě. "I když mnohé z nich před ničím nechránily, ukazují alespoň lidskou vynalézavost v průřezu tisíciletí," zdůrazňuje mluvčí muzea Petra Goodheadová.
Zkvašený akát je pro sperma smrtonosný
Jeden z prvních psaných receptů pochází z roku 1550 před naším letopočtem. Na egyptském papyru jsou sepsány suroviny k přípravě antikoncepčního tampónu: kousek surové vlny napuštěné medem, posypané práškem z akátu a datlí. I když výrobek vypadá dost primitivně, více méně fungoval, protože když akát zkvasí, vylučuje kyselinu mléčnou s ničivým účinky na sperma.
V Egyptě a Indii se zase před třemi tisíci let myslelo, že zvířecí výkaly, zejména sloní nebo krokodýlí, mají kouzelnou moc. Zabránit otěhotnění mělo jejich vpravení do vagíny těsně před pohlavním aktem. "Zápach zřejmě poněkud kazil romantiku okamžiku, ale kyseliny v těchto výkalech s větším či menším úspěchem vytvářely prostředí ničící spermie,"uvádí mluvčí muzea.
Lasiččí varlata neúčinkovala
Mnohem později, zejména ve středověku, se dávalo hodně na pověry. "Vezmi dvě lasiččí varlata, spoj je na stehně ženy, která má současně u sebe kost z lasičky. Zaručeně pak nebude moci už nikdy počít," tvrdí jeden z vystavených středověkých receptů. Ve skutečnosti ovšem amulety z oslího ušního mazu, lasiččích varlat nebo žeber z pravého boku černé kočky inzerovaný účinek rozhodně neměly.
Sbírka obsahuje také prezervativy z ovčího střeva, pesar ze čtrnáctikarátového zlata, asi 350 nitroděložních tělísek a přírodních mořských hub napuštěných různými kyselými roztoky. V 18. století italský svůdce žen Casanova doporučoval svým četným partnerkám vložit si do vagíny půlku citrónu. "Jeho stahovací schopnost a kyselina citrónová možná jistou účinnost měly," připouští Goodheadová.
Středověký pesar připomínal mučidlo
Naopak čínská antikoncepce ohrožovala zdraví i život jejích uživatelek, které do sebe vpravovaly dokonce i olovo a rtuť. Ve třicátých letech dvacátého staletí byly objeveny malé šestihranné kousky dřeva. Původně se historikové domnívali, že šlo o mučící nástroje, ale v torontském muzeu jsou dnes k vidění s vysvětlením, že po staletí sloužily jako lapače spermat, tedy pesar.
Muzeum umožňuje také pohled na současné a budoucí metody, jako je například antikoncepční prostředek ve formě nosních kapek a různé současné kuriozity. Mladí Australané například v devadesátých letech používali místo prezervativů obaly z čokoládových tyčinek nebo jiné celofánové obaly z potravin, a místo pesaru dokonce víčka z čajníku.
