Antikoncepce je přirozená pro devět z deseti žen

Průzkum Evropské společnosti pro antikoncepci ukázal, že Česko se v užívání antikoncepce dostalo na evropskou úroveň. "Postoje českých žen k antikoncepci jsou v zásadě velmi pozitivní. Klesá počet těch, které používají neúčinnou antikoncepci, jako jsou přerušovaný styk nebo výpočet neplodných dní," shrnul profesor profesor Petr Weiss ze Sexuologického ústavu.

V loňském průzkumu odpovídalo 1 011 žen od 15 do 50 let. Z nich 77 procent nemá nic proti hormonální antikoncepci, samy ji užívají, užívaly nebo chtějí užívat. Jen tři procenta ji zásadně odmítla. V Česku mají ženy k dispozici přes 40 různých typů antikoncepce.

Pilulky bere 40 procent českých žen, v Rusku či Bulharsku čtyři procenta. Tomu odpovídá i potratovost. Zatímco v Česku je 230 potratů na 1 000 živě narozených dětí, v Rumunsku a na Ukrajině téměř 600, v Rumunsku přes 650 a v Rusku potratovost převyšuje porodnost.

Obavy žen z hormonální antikoncepce se podle průzkumu spojují nejčastěji s tloustnutím, toho se bojí 78 procent dotázaných, téměř polovina se obává depresí a třetina žilní trombózy. Necelá čtvrtina má obavy, že jim pilulky sníží prožitek ze sexu.

Podle průzkumu trvá 60 procent žen na tom, že v případě otěhotnění mají právo rozhodnout se, zda dítě porodí, 34 procent považuje potrat za přijatelný jen ze zdravotních či sociálních důvodů. Zásadně ho odmítají čtyři procenta žen.

Možnosti odvrátit nechtěné těhotenství se podle prezidenta Evropské společnosti pro antikoncepci docenta Davida Cibuly v posledních letech rozšířily. I do Česka přichází pilulka, která do 72 hodin po rizikovém styku zabrání spojení vajíčka a spermie, případně uhnízdění v děloze. Další možností je potratová pilulka RU 486, ta ale v Česku zatím není dostupná.

Lékaři by ji podle Cibuly potřebovali pro ženy, u nichž je nutno z vážných zdravotních důvodů ukončit těhotenství ve čtvrtém až šestém měsíci. "Tato metoda nemá rovnocennou náhradu a tím, že ji nemáme, ženám škodíme. Je totiž daleko šetrnější," řekl Cibula.