Článek
Politická scéna je však v této otázce značně rozpolcena. Na straně Jiřího Dienstbiera je ale i veřejná ochránkyně práv - ombudsmanka Anna Šabatová. Ta na zahájení festivalu uvedla, že by každý měl mít právo na rodinný život a na to mít děti, tedy i lesby a gayové.
U nás je zatím situace podivná. Párům žijícím v registrovaném partnerství zákon adopci neumožňuje. Pokud by ale homosexuální člověk o adopci požádal před tím, než do registrovaného partnerství vstoupí, byl by do evidence žadatelů o adopci zařazen. A to za stejných podmínek jako všichni ostatní.
Proto by se měl podle Anny Šabatové změnit zákon o registrovaném partnerství. Stávající zákaz adopce pro homosexuální páry, který je v něm obsažen, je podle ní z tohoto důvodu diskriminační a protiústavní.
Ženy v roli rodičů jsou pro mnohé přijatelnější.
Se zrušením sporného paragrafu ale nesouhlasí řada politiků. "Jestli ten další požadavek je ten, že chtějí osvojovat děti, tak já říkám, zruštit registrované partnerství jako celek, protože není normální mít dva tatínky a dvě maminky," řekl například v ČT poslanec za ODS Marek Benda.
Méně dětí v dětských domovech?
To je jen jeden z radikálnějších názorů. Převažuje ale ten, že by děti měly vyrůstat v klasické rodině - matka, otec, dítě (děti).
V dnešní společnosti, kde narůstá počet rozvodů, a hodně dětí žije v neúplných rodinách, už to není úplně pádný argument. Navíc by tyto adopce mohly snížit počet dětí v dětských domovech.
Jiří Hromada, zástupce české gay komunity, před časem upozornil na další aspekt, když řekl, že tato debata je aktuální ve chvíli, kdy si žena či muž přivedou do registrovaného partnerství vlastního potomka.
„Když žijí v registrovaném partnerství a vychovávají toto dítě a legitimní rodič potom zemře, tak to dítě pak jde do dětského domova. Přestože je zvyklé na toho partnera, musí jej opustit.“
