Velikonoční tradice - pletení pomlázky podle jednoduchého postupu

Chlapci a muži na Velikonoční (nebo také Červené) pondělí chodí od domu k domu, aby "vyšlehali" dívky a ženy. Původem pohanská tradice mrskání dívek má paradoxně poetický význam. Muži tak o dívku jednoduše projevují zájem. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.

Na Moravě koledníci navíc polévají dívky vodou a není výjimkou, že je dívka rovnou vymáchána v potoce nebo ve vaně. Oblíbené je i stříkání nepříliš voňavými parfémy s prošlým datem spotřeby.

Někde je zvykem, že se po poledni či na druhý den úlohy otočí a na mrskačku chodí ženy.

Chlapci si výpraskem obvykle vykoledují sladkosti, pentli na tatar, slivovici, drobné pohoštění či nejčastěji barvené vejce - kraslici.

Na pletení pomlázky je vhodné zvolit proutí z vrby bílé, která roste u potoka. Z vrby smuteční by se proutí při pletení příliš ohýbalo. Záleží také na tom, jak je proutek suchý. Čerstvě utrhnutý se nebude při proplétání tolik lámat. Pomlázka se většinou plete z osmi proutků, stejně dlouhých a stejně silných.

Osm proutků si od špičky srovnáme, což zajistí stejně silné šířky proutků. Podle toho nejkratšího potom seřízneme ostatní. Nejprve uděláme rukojeť z dalšího proutku, který zarazíme do osmi hlavních, a začneme je omotávat. Proutek utahujeme, aby vzniklo krásné madlo, konec pak zastrčíme mezi osm základních proutků.

Pleteme tak, že si proutky rozdělíme na čtyři do pravé a čtyři do levé ruky. Vezmeme krajní proutek třeba zprava a vložíme ho mezi dva a dva na levé straně, vrátíme ho dospod. Pak vezmeme proutek naopak z levé strany a vložíme ho mezi dva a dva proutky na pravou stranu. Postup neustále opakujeme.

Pruty se nesmějí během pletení pustit, těžko pak přijdete na to, která čtveřice proutků byla původně vlevo a která vpravo. Porušil by se tak staročeský tvar pomlázky.

Zakončení pomlázky je velice jednoduché. Konce všech osmi proutků stáhneme ke středu a zavážeme provázkem nebo pentlí.