Článek
Přestože řeřicha setá, chcete-li zahradní, dorůstá něco málo přes půl metru, známe ji spíše jako drobnou klíční rostlinku s párem trávově zelených lístků, zhusta vysetou do neprodyšných koberečků.
Pro její léčebné účinky ji znali už Peršané 400 let př. n. l. Postupně se rozšířila do Indie a Egypta i do starověkého Řecka. Jako salátovou zeleninu ji poprvé vyšlechtili v Anglii v roce 1548. V některých zemích, například Anglii, Nizozemsku nebo Francii, se řeřicha pěstuje ke komerčnímu využití – obvykle jako přísada do baget.
V obchodech se s ní občas už také setkáme, velice snadno jde ale vypěstovat i doma na parapetu. V Česku zájem o řeřichu vzrůstá zejména v zimním období, kdy je obecně nedostatek vitaminů, a na Velikonoce při přípravách svátečních pokrmů a dekorací.
Řeřichu si můžeme doma snadno pěstovat po celý rok.
Pěstování řeřichy
Sáčky s přibližně 1400 semínky jsou k dostání v každém zahradnictví, nabízejí je i mnohé supermarkety a stojí kolem 10 Kč. V bytě nebo vytápěném skleníku ji pěstujeme v průběhu celého roku, v teplejším období pak venku na záhoně.
Na záhoně:
S výsevem začínáme v závislosti na počasí už od března. Nejlépe roste ve vlhčí, živinami bohaté zemině, na místě chráněném před spalujícími slunečními paprsky. Semena vyséváme do řádků s rozestupem 10 až 15 cm, necháme je volně ležet na substrátu, případně jen lehce zakryjeme a pokropíme. Půdu udržujeme vlhkou, protože jakmile zemina vyschne, rostlinky uhynou.
Podobně jako u domácího pěstování sklízíme mladé výhonky. Necháme-li rostliny vyrůst, což potrvá dva až tři týdny, sklidíme dospělé listy. Je důležité otrhávat pouze ty mladé a čerstvé, ještě předtím, než se objeví květy. Poté se pro jejich hořkou, ostrou chuť stávají nepoživatelnými.
V interiéru:
Místo substrátu použijeme buničinu nebo vatu, poslouží i netkaná textilie či papírové ubrousky. Rozložíme ji na mělkou misku nebo tácek bez odtokových otvorů a polijeme vodou. Místo misky můžeme použít i skořápky vajec, které lze různě barvit a dekorovat: získáte tak stylovou ozdobu velikonočního stolu.
Pěstování řeřichy snadno zvládnou i děti: něco nového se přitom dozví a navíc je zabavíte.
Na nasáklý materiál semena zhusta vysejeme a rozprašovačem lehce navlhčíme – semínka nesmějí ve vodě plavat. Postavíme je na teplé, světlé místo a vatu udržujeme vlhkou (ale nepřeléváme).
Řeřicha roste téměř před očima, klíčí již druhý den po výsevu. Zhruba za 7 až 10 dní, při výšce kolem 6 až 13 cm, kdy je dobře vyvinutý pravý pár lodyžních lístků, jsou výhonky připraveny ke sklizni. Díky krátké vegetační době můžeme mít čerstvou vitaminovou bombu kdykoliv po ruce. Stačí použít dvě nebo tři misky, které rotačně oséváme s odstupem několika dnů.
Rostlinky sklízíme nejlépe ostrými nůžkami. V nevhodných podmínkách mohou být klíčky napadeny plísní. V tom případě se jich okamžitě zbavíme a začneme znovu.
Řeřicha jako lék, pochoutka i dekorace
V léčitelství:
Řeřicha obsahuje širokou škálu vitaminů, například C a vitaminy skupiny B, minerálů a stopových prvků – draslík, železo, vápník, hořčík, glykosid oleje hořčičného, kyselinu listovou a mnoho dalších. To ji přímo předurčuje k využití jako doprovodný prvek v léčení některých nemocí.
Čerstvá nať podporuje obranyschopnost organismu, trávení a chuť k jídlu, působí protizánětlivě, pomáhá při chudokrevnosti a jarní únavě. Ideální je konzumace jedné polévkové lžíce denně.
V kuchyni:
Široké uplatnění najde řeřicha také v kuchyni. Mladé lísky mají pikantní štiplavou chuť připomínající ředkvičky. Přidáváme je do sendvičů, pomazánek, báječné jsou na vajíčkách, v polévkách a salátech.
Výhonky nebo listy používáme výhradně syrové a ihned po sklizni. Skladování není nutné, k mání je kdykoliv. Sušením navíc ztrácí chuť, nehodí se ani k mražení či vaření. Čerstvá nebo usušená semínka nahrazují pikantní koření. Právě pro jejich příchuť se řeřiše přezdívalo pepř chudých.
Nejoblíbenější dobroty z vykoledovaných vajec
K dekoraci:
Řeřicha je skvělou součástí velikonočního stolu. Dodává pěknou zelenou barvu, funguje jako ozdoba, kterou můžeme sníst. Zajímavě vypadá nejen v misce, ale i ve vaječných skořápkách nebo barevných hrnečcích. Dobře prorostlou buničinu lze nařezat do různých tvarů nebo pásů, které následně tvarujeme do oblouků či kruhů.
Pro opeřence:
Lístky, lodyhy i semínka řeřichy můžeme spolu se zrním naservírovat v zimě do krmítek i ptáčkům.