Článek
Během postní doby by se věřící měli snažit o prohloubení vztahu s Bohem, ať už modlitbou, odříkáním požitků, zdrženlivostí v jídle, nebo naopak intenzivnější mírou konání dobrých skutků.
„Půst může mít v období před Velikonocemi různé podoby. Klíčové je, aby se lidé snažili najít si čas a prostor pro duchovní potravu, aby zkusili reflektovat, jaké místo v jejich životě Bůh má, a jestli v jejich každodennosti třeba není něco, co ho zastiňuje nebo překáží v tom, aby mohl působit. V dnešním světě to můžou být i velmi praktické věci – naordinovat si půst od sociálních sítí, sledování seriálů, od alkoholu či kávy anebo třeba od zbytečného kritizování druhých lidí,“ vysvětluje biskup Pavel Konzbul.
Půst může organismu prospět, ale je důležité vybrat správný způsob
Popeleční středa je dnem přísného půstu od masa a má, stejně jako celá doba postní, fialovou liturgickou barvu – spjatou s pokáním a kajícností. Při mši svaté věřící tradičně dostávají takzvaný popelec – znamení kříže, které udílí kněz s doprovodnými slovy z evangelia „obraťte se a věřte evangeliu“ nebo „pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“.
Popel symbolizuje pomíjivost života
Křížek z popela, který často vypadá spíše jako obyčejná šmouha od sazí, představuje symbolickou připomínku pomíjivosti života na zemi a má obrátit pozornost věřících k nejdůležitějšímu období křesťanského roku – velikonočním svátkům. Popel, který představuje smrt a nicotnost, se zpravidla získává z větviček a ratolestí, u nás nejčastěji z jívy z takzvaných kočiček a vrbových proutků svěcených v předcházejícím roce na Květnou neděli.
Popeleční středa připadá na čtyřicátý den před Velkým pátkem – dnem, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista na kříži.
Nejde o den smutku
„Popeleční středa nemá být chmurný a smutný den – jejím smyslem je naopak objevit zdroj radosti. Půst není dieta ani bobřík hladovění. Člověka připravila o ráj nestřídmost – touha jíst zakázané ovoce. Známe to všichni: když se na něco zaměříme, věnujeme tomu pozornost a čas a ostatní věci jdou pak často stranou. Postní doba se nás ptá, jestli nešly stranou věci důležité – třeba budování vztahu s Bohem, rodinou a přáteli - kvůli těm nedůležitým. Takový půst má smysl,“ dodává Vladimír Záleský, farář brněnské farnosti u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty v Brně-Bystrci.
Velikonoční symboly a tradice, o kterých málokdo ví
Jak povýšit postní menu: Recepty na luxusní boršč, fazolový falafel, kimči, pečený celer a salát s hlívou
